by
Po chaotickém týdnu, kdy jsme několikrát denně změnili názor na to, jestli pojedeme nebo ne, jsem se přece jen vydali na cestu. Byla středa odpoledne. Hranice jsem přejeli za neuvěřitelně krátkou dobu – asi deset minut. Na výjezdu z celnice nás čekalo malé překvapení: začalo na nás vše houkat a blikat…..a tam začala naše čtyřhodinová anabáze! Dozvěděli jsem se, že jsme radioaktivní, a tak jsme se vrátili zpět na celnici. Začalo měření a nekonečné prohledávání auta a našich věcí – batohů, zavazadel. Málem to došlo tak daleko, že se mělo rozmontovat auto. Naštěstí se v posledním batohu našla ta závadná a radioaktivní věc – byl to starý vojenský kompas !
Po příjezdu do cíle- ve čtvrtek ráno-jsme si krátce odpočinuli a pak se vydali do vesnice Výškovo nad Tisou,kde nedaleko v Hradním kopci (Várhegy) se nachází jeskyně. Kontaktovali jsme místního znalce, který se s námi vypravil do terénu. Jeskyně se nachází na samém vrcholu kopce. Je tvořena puklinou na jejímž dně se nachází voda.Délka jeskyně je přibližně sedm metrů. Po zbytek dne jsme se věnovali ochutnávce vína se zdejšími lidmi.
Na další den -pátek- jsme si naplánovali pokračovat v prolognaci jeskyně u obce Danylovo.
Ráno jsem navštívili pozůstatky zatopených šachet na sůl a jeli na projížďku po okolí. Odpoledne jsme se dozvěděli,že jsme na území, kde hrozí poměrně velké riziko nákazy prasečí chřipkou. Po zvážení reálného nebezpečí jsme se rozhodli vydat se na cestu zpět- domů! Při představě případné karantény a trávení delší doby na Ukrajině- v místní nemocnici byla pro nás natolik odrazující,že jsme si sbalili věci, nasedli do auta a okamžitě odjeli.Domů jsme dorazili v sobotu, po čtvrté hodině ráno- snad bez zmíněné chřipky!?
autor: dr.skála
