by
Tak nám opět uběhl další týden,který byl již tradičně ve znamení práce i poznávání našeho podzemí.Díky souhře všech možných i nemožných faktorůse mi podařilo tomuto koníčku věnovat mnohem více času, než v uplynulých několika týdnech.
Jedním z těchto,pro mě příjemných je faktů je ten, že právě začínám zakázku v Račicích, tudíž momentálně hlavní objekt mého bádání se nachází na půli cesty mezi bydlištěm a pracovištěm.
Tohoto faktu jsem využil hned ve středu a bivak si rozbalil na Býčí skále.Na základnu jsem dorazil v podvečerních hodinách a začal si užívat klidu, který ve všední dny v Josefovském údolí panuje.Žádní turisté, minimum projíždějících aut,sluníčko,teplíčko a za dveřmi Halštatu nedopité zásoby z víkendu.Prostě skoro Ráj :-). Společnost mi dělali pouze Zuzka se Štěpánem, kteří tam trávili zasloužený pozkouškový odpočínek.
S přicházejícím soumrakem přišli i Jirka s Boženkou.Převlékli jsme se do svátečního a vyrazili na pracoviště ve Staré štole.Akce byla sice hodně komorní, ale přesto se opět udělalo kus práce.Sice to nebylo o dalších postupech, ale i podpůrné práce jsout potřebné.
Jirka se Zuzkou se vysoukali do nově objeveného dómku a poshazovali do štoly volné vápencové bloky.Já jsem tento čas věnoval vyčistění přístupové chodby a vyplavil sedimenty, které zůstaly usazeny na dně po předešlých akcích a začínaly už hodně bránit v přístupu na pracoviště.Štěpán provedl fotodokumentaci a Boženka dělala celkové bezpečnostní zabezpečení.
Z jeskyně jsme vylezli kolem druhé hodiny ranní a já jsem po nezbytně nutném odbahnění se ulehl ke spánku.Na rozdíl od zbytku osazenstva jsem potřeboval v časných ranních hodinách vyrazit za obživou 🙂
Čtvrteční odpoledne jsem věnoval opět podzemí.Tentokrát to nebyl Moravský kras,ale doposud neznámá pseudokrasová oblast na Vyškovsku. www.jeskynar.cz/speleoklub-brno/clanek/dokumentace-pseudokrasoveho-propadu-vetrnik
Pátečním odpolednem už začalo tradiční bádání v MK.Večerněnoční akce byla věnována projektu Barovka.
Opakovalo se již mnohokrát odzkoušené kolečko.Nasoukat se do neoprenů,Kaňony, zavřít přehradu,na základnu, panáka a cigáro na povzbuzení morálu, cesta do kopce a pak zas dolů do Dvojky propasti v Barovce.
Cestu už máme tak nacvičenou, že netrpělivě očekáváme změnu.Průlez úžinou v sifonu z Horního jezera do Křížáku je už rutinní záležitost a za chvíli již stojíme u břitu do dómu Ticha.Cesta je však stále neprůlezná.Odklízíme uvolněné bloky a děláme další technické opatření.Současně druhá skupina blátokopů pokračuje v plavení chodbičky za sifonem v naději,že už odejdem pátou propastí kam chodba směřuje.Bohužel ani tato naděje zatím nevyšla a stejnou cestou se vracíme na denní světlo přivítat sluníčko a ulehnout k zaslouženémuodpočínku.
Sobotní den byl o exkurzích, práci i postupech.Hodně času v jeskyni,málo času na louce, málo turistů,psychický odpočínek na večerní akci.
Konečně Kos splnil dohodu a skutečně se dostavil :-).Nejprve jsme zexkurzovali Svozilku, a poté jsme přikročili k hlavnímu plánovanému průzkumu.Ve snaze potvrdit či vyvrátit různé protichůdné teorie o pravěkém osídlení jeskyně jsme zběžně prohlédli Jižní odbočku.
Poté jsme již započali s průzkumem.V rámci mnoha budoucích akcí na tomto projektu jsme pro začátek zvolili Bruninu jeskyni.Tuto jsme komplexně prolezli a hledali stopy dávnověkých procesů.Akce byla o utvoření si základního náhledu na toto dosti složité bludiště horizontálních chodbiček,plazivek a komínu.V rámci této prohlídky jsme navštívili i původní, dnes již zazděný vchod do tohoto systému.
Poté jsem si dal chvíli odpočínku a vyrazil zpět do temných hlubin.Rodina Kosovic si vyměnila role.Petr hlídal Kosata a Léňa se nasoukala do overalu.Zvolil jsem klasickou trasu,kde se se člověk neumaže.Buzgaňk,Hlinitý,Májovky a Kaňonama ven.
Pak už nastal večer a tím práce na hlavním projektu.Vládla apatie.Nikomu se nechtělo jít zavřít přehradu.Kolbi s Bramborákem se odhodlali.Pak se vrátili.Nikomu se nechtělo jít nahodit čerpadla. kolbimu s Bramborákem bylo horko,byli stále v neoprenech.Vydali se vzhůru do stráně.
My ostatní stále sedíme a plácáme nesmysly.Venku poprchá,javor to zadržuje,stále jsme venku u ohně.Panák za pánákem,cigáro za cigárem.Crrrr, na hříbku zvoní telefon.
Kvak to zvedá,chvíli hovoří.Pak nám oznamuje:Horní jezero je vyčerpaný, cesta do Křižáku je volná.
Říkáme si,hm standart,čas odpovídá,a pijem dál.Po chvíli mi to nedá a jdu se soukat do neoprenu.Štěpán si jde chystat večeři.Nějaký čas mi to sebere,chvíli ještě zevluji.Pak odcházím vzhůru.Kochám se přírodou, déšť šumí.Spouštím se do propasti,prolízám sifon do Křižáku, dva polosifony v něm a klid.
Přepadá mě panika.Jsem kousek od břitu do Dómu Ticha a nikde nikdo.Asi jsem zabloudil,to je moje první myšlenka.Pak vydím svoje vlastní značky z předešlých akcí a nabývám klidu.Proplazím se k břitu a slyším hlasy.Volám:Kde jste schovaní ? V DómuTicha vole, slyším tlumenou odpověď.
Ponořuji se do hlubin a vítám se s kamarády.Probíhám celý prostor a až poté si uvědomuji,že jsem si v té euforii zapoměl zapnout neopren.To studené co mě v něm čvachtá je tudíž 4 stupně horká voda jedovnického potoka 🙂
Dáváme první cigáro,první potřesení rukou a tradá dále.Chvíle plavení v Křižáku.Musíme přece využít vyčerpanýho sifonu a tradá slavit.
Neděle už byla odpočínkovější.Dorazil Milda s Kubem a vyrazili jsme opět do hlubin.Tato akce, kvůli které vstal i notorický spáč Štěpán byla o filmovánín v jeskyních.Kluci odzkoušeli různé formy nasvětlení,my máme dokument z hydrotěžby.
Celkově vzato :uspěšný a hodnotný víkend
autor: lblazek
