by 
Je to za námi. Letošní pracovní týden je nenávratně pryč. Článek přichází se zpožděním, letní program je nabitý a doteď nebyl čas to vše pořádně sepsat. Hlavním bodem programu bylo pokračování na Mlhově závrtu v Jedelském propadání a práce tam byla občas docela monotónní, zvlášť když se dřevilo. Ale při pohledu na aktivity uskutečněné během celých deseti dnů v krasu musím uznat, že se opět podařilo za pochodu vytvořit velice pestrý program a udála se spousta zajímavých akcí, které stojí za to zaznamenat. Posuďte sami.
Den první (PÁ 29.6.): Příjezd
V pátek večer přijíždím do krasu, zatím jsem sám. Ostatním se nechtělo cestovat v tom vedru a radši dorazí v sobotu ráno.
Den druhý (SO 30.6.): Mlhův závrt a propast III v jeskyni Dagmar
Počet účastníků se prudce zvyšuje, přijíždí Eternit s Kubou, Kapusťáci, Bramborák s Jardou a Hotárci. Pracovní akce je zahájena činností nejdůležitější – prosekáním cestičky ke kadibudce mezi dvoumetrovými kopřivami. Následuje hromadný přesun na hlavní pracoviště celého týdne, Mlhův závrt. Nachystáme zbývající dřevo, zbudujeme rám výdřevy a vytěžíme 50 kýblů. Pak za námi dle domluvy přichází Petr Kos s rodinkou, který zde průběžně dokumentuje sedimentární profily. Až je vše mezi 7. a 9. metrem nafoceno a zakresleno, odcházíme na oběd.
V parném odpoledni se na Mlháč nikomu moc nechce a tak se dostává na řadu dlouho odkládaná kontrola vody ve III. propasti jeskyně Dagmar. Jendovo úsilí spojené se sestupem na její dno nebylo zbytečné. III. propast byla poprvé pozorována absolutně bez vody, asi metr hluboký propad v jejím dně je dole ucpán sesutým blatem. Padla tak hypotéza, že v tomto místě voda nikdy sama úplně nezmizí. Plány na jeho překonání zatím dozrávají a jejich realizace je stále blíž. Než k tomu ale dojde, bude potřeba udělat spoustu přípravných prací. Jako bonus jsme z propasti vytáhli předmět doličný, který tam před 20 lety spadl (tedy jak tvrdí Malda, tak tam nespadl, ale jen byl rozumně ukryt), Termitovi jsme tím udělali obrovskou radost.
Večer jdeme na pivo do Holštejna. Cestou zpět v potoce přepočítáme raky a na zbytku cesty lesem nás provází tisíce světlušek.
Den třetí (NE 1.7.): Mlhův závrt
V neděli byl program volnější, naše řady prořídly, přesto jsme na Mlhově závrtu mákli a kompletně zadřevili 2 stěny. Zastavil se tam za námi Milan, který teď jezdí pomáhat k ZO 6-20 Moravský kras a domluvili jsme se na zítřejším „výměnném pobytu". Kompletně propoceni (teploměr neustále ukazuje 30°C) jsme si odskočili vykoupat se do Přehrádky na Lopači. Kromě obvyklého hustého porostu řas nás překvapilo množství škeblí, které se proháněly po dně Přehrádky. Zpět na základnu to bereme delší procházkou po východní hranici krasu. Večer se krasem prohnala bouřka, světelné efekty na obloze byly úžasné, žádný velký déšť ale nepřišel.
Den čtvrtý (PO 2.7.): Jeskyně Vymodlená a Mlhův závrt
Jak bylo předešlý den domluveno, vyrážíme dopoledne k jeskyni Vymodlené v Hrádském žlebu, současnému pracovišti ZO 6-20. Milan je tu dnes sám, takže se naše pomoc hodila. Pokračovalo se v horizontálním průkopu a před odchodem na oběd je z čelby odtěženo a z jeskyně na kolečkách vyvezeno 70 kýblů, postup o 90 cm. Ani zde jsme se bohužel nezchladili, v jeskyni určitě nemají předepsaných 8°C. Cestu na základnu bereme oklikou, Milan nám ukázal další zajímavé body a krasové útvary v blízkém okolí. Odpoledne se scházíme ve stejné sestavě včetně Milana na Mlháči. Je nutné zarovnat stěny a vytahat materiál z nich zkopaný a to bychom s Jarynem ve dvou nezvládli. Nakonec je na deponii vytaženo rovných 100 kýblů. V severním rohu šachty, na jehož zajímavost nás upozornil už Petr Kos, je zajímavý pokles sedimentů, který se směrem dolů zvonovitě rozšiřuje. Uvidíme, co se z toho vyklube při dalším zahloubení. Opět jsme zpoceni tak, že už to snad ani víc nejde, takže se přesunujeme do Šošůvky do lomu, kde provedeme nezbytnou očistu. Večer u ohně nám tentokrát zpestřili dva srnci, kteří na sebe nedaleko v lese dlouho do noci vytrvale štěkali.
Den pátý (ÚT 3.7.): Mlhův závrt
Dnešní den jsme zahájili výletem do Blanska. Bylo potřeba nakoupit potraviny, lano apod. Cestou zpět se stavujeme na pokladně Sloupsko-šošůvských jeskyní, kde domlouvám nedělní exkurzní sestup, ostatní si dopřávají občerstvení v bufetu. Odpoledne jsme se s Jarynem i přes nekončící vedra opět věnovali výdřevě na Mlháči. Po práci se jdeme zchladit k Němcům a poté i do vody na Přehrádku. Večer byl parádní, Tom nám udělal výborné bifteky, nástroje hrály dlouho do noci.
Den šestý (ST 4.7.): Mlhův závrt a Starý Lopač
K Jedelskému propadání přivezl Termit poslední část výdřevy a já s Tomem a Jarynem ji odnosili do závrtu. Pak se pokračovalo na výdřevě a konečně je poslední postup kompletně zapažený. Příště se může pokračovat dál do neznáma. V pozdním odpoledni jdeme s Jarynem zkontrolovat Tarťáky, jestli se na Lopači neflákají. Využili jsme jedinečnou příležitost a podívali se do vyčerpaného Přítokového sifonu Starého Lopače. Neuvěřitelné místo – nekonečný sifon klesá třemi rozměrnými studnami stále někam dolů…. Ani v této jeskyni jsme se nezchladili. Těžko říct, co ohřívá vzduch v jeskyni víc, zda teplé vody potoka Lopače či ventilátor ženoucí do sifonu horký vzduch z povrchu. Jaryn jen konstatuje, že „ty jeskyně už nejsou, co bývaly". Cestou na základnu se samozřejmě nevyhneme zastávce u Němců, kde se připojíme ke zbytku Dagmaráků. Na cestu zpět přes Ostrovskou plošinu nám kromě světlušek svítí i nebývale oranžový měsíc.
Den sedmý (ČT 5.7.): Dagmar a Lopač
Dopoledne jsem se věnoval našemu jeskyňářskému dorostu a protáhl jsem Kubu s Magdou západní větví v Dagmaře. Po poledni pak opět výjezd do břidlicového lomu v Šošůvce. Na práci jsem dnes zůstal úplně sám, tak jsem se přesunul do stanového městečka u Lopače a nechal se tam Kubou zneužít k práci. Nejprve jsme s Martinem nainstalovali kalovku do Šimečkova sifonu v Novém Lopači, aby pomáhala odtoku vod ze sifonu, na jehož druhé straně v Lopači Starém pozvolna stoupala hladina. Poté jsme se vrátili k povalování na louce a čekali na noční směnu. Ve 21 hod. sestupujeme dolů s Martinem, Jirkou, Míšou a někým pátým z Tartarosu. Nejsem vybaven neoprenem, takže zůstávám na horizontu nad poslední studnou a s Jirkou se staráme o spouštění čerpadel, popotahování kabelů, prodlužování hadic a předávání signálů Míše, která má na starost ovládání plavícího čerpadla. Klukům dole se celkem dařilo, dnes už se s každým odsátým kubíkem bahna postupovalo dál do neznáma. O půlnoci se vracíme na povrch, zábava se teprve rozjíždí, já se ale vracím na základnu vyspat, protože mě hned ráno budou čekat pozvaní hosté.
Den osmý (PÁ 6.7.): Mlhův závrt
Stěžejní úder na Mlhově závrtu přišel právě dnes. Přijíždí Alda z Myotisu, bez kterého se naše pracovní týdny neobejdou, přijíždí Radek ze Zlatého koně, posila až z Českého krasu a dorazil i přeběhlík Vláďa, který asi dostal na dnešek na Býčině volno. Těžba se rozjíždí v ostrém tempu a za poměrně krátkou dobu je na povrch vytaženo 150 kýblů. Když ostatním připomínám, že místní rekord je 300 kýblů a že to tady pomohl letos v březnu vykopat Hadař a jeho banda, je v okamžiku rozhodnuto, že „Hadařa přece musíme překonat". Po dvoustém kýblu dáváme přestávku na oběd. Odpoledne se do těžby zapojuje další host, tentokrát je to Kuča ze Speleohistorického klubu. Končíme prací utaháni, vedrem umořeni, ale spokojeni. Na deponii jsme dnes vytahali 333 kýblů a byl tak stanoven nový rekord. Meziskupinová (dnes vlastně i mezikrasová) spolupráce dnes slavila další úspěch. Večer se krasem prohnala konečně pořádná bouřka. My jsme si užívali pohled na běsnící živel, pro Tarťáky to ale znamenalo předčasný konec čerpáku na Lopači.
Den devátý (SO 7.7.): Mlhův závrt
Ráno přijíždí Eternit a než se vyhrabeme ze spacáků a posnídáme, stihne zatmelit díry ve štítu základny, které tam vydlabal nějaký datel. Přibíráme Rosťu a opět vzhůru na Mlháč. Na dně šachty je potřeba trochu zkopat a srovnat všechny 4 stěny po včerejším divokém postupu. Ve třech jsme dnes vytahali 123 kýblů a šachta dosáhla hloubky 10,5 m. Na závěr prohlížím obnažené stěny, situace se konečně mění. Sedimenty najednou mění svůj sklon a vrstvy klesají od S k J (u výše položených vrstev to bylo přesně naopak). Posouzení, co přesně taková změna může znamenat, nechám radši jiným odborníkům. Balíme veškerý vercajk a na nějaký čas náš závrt zase opouštíme. Zbytek dne probíhá podle klasického scénáře: koupel v Šošůvce, přečkat menší přeháňku, procházka k Němcům a kytarový večer u ohně.
Den desátý (NE 8.7.): Sloupsko-šošůvské jeskyně
Pracovní týden vrcholí a po tolika dnech vytrvalé práce přichází na řadu pořádná exkurze. Jak bylo dříve domluveno, čeká nás sestup do Černé propasti v Sloupsko-šošůvských jeskyních. Sestava se průběžně celý týden měnila, až vykrystalizovalo družstvo ve složení Alda, Franci, Gaz, Míša a já. Franci se ujal role průvodce, takže jsme byli seznámeni s historií objevování, s vodními poměry, co s čím a kde souvisí apod. Slanili jsme postranní propastí do Komenského jeskyně, poté ještě níže Palmovou propastí až k sifonu, odkud vody odtékají směr Nový sloupský koridor. Poté návrat Palmovkou a sestup do Černé propasti a na aktiv na jejím dně. Na závěr ještě průzkum plazivek nad sintrovou deskou a opět výstup po lanech až na turistický chodník. Franci nás s místní situací seznámil skutečně důkladně, upozornil na místo, kde by měl ústit horizont Myrna z NSK, cestou k pokladně jsme nakoukli přes mříž do Propástky III. vchodu a pak přes Staré skály a Chodbou světla k Propástce z druhé strany, přes Spojovací chodbu nakonec ven. Společná akce tří skupin byla zakončena jak jinak než u Němců. Parádní exkurze, bezva lidi, skutečně nádherná tečka za desetidenním pobytem v krasu. Přichází rozloučení, na základně už je pusto, balím svoje věci a co kdo zapomněl a se spoustou nezapomenutelných zážitků také odjíždím.
Shrnutí
- na Mlhově závrtu zdokumentovány sedimenty mezi 7, a 9. m, tento úsek kompletně zadřeven, další postup do hloubky, vytěženo 606 kýblů, současná hloubka 10,5 m
- kontrolní sestup do III. propasti v jeskyni Dagmar, poprvé zaznamenáno absolutní sucho
- spolupráce se ZO 6-20 na jeskyni Vymodlená
- spolupráce se ZO 6-16 při čerpání ve Starém Lopači
- kontrolně-exkurzní sestup do spodních pater Šosůvských jeskyní a do Starých skal
Ještě jednou dík všem, kteří se zastavili.
Další informace o postupu v jeskyni Vymodlená zde, Franciho záznam z nedělního sestupu tady a na rajčeti fotky, události na Lopači z pohledu Martina a Štěpána a Švorcákovy fotky ze sifonu.
autor: lblazek
