Archeologové ve Slovenském krasu

16.-19. září 2008 se v Košicích uskutečnila X. mezinárodní konference: Popolnicové polia a doba halštatská. Nosným tématem konference byly interakce kultur popelnicových polí a kultur doby halštatské ve střední Evropě. Konference se konala v budově Slovenské akademie věd, Watsonova 47, s podporou Košického samosprávního kraje. Kromě přednášek věnovaných nekrasovým oblastem se vyskytl jeden, který byl věnován Moravskému krasu, jmenovitě se jednalo o nález bronzového kopí z Kanic, o kterém poreferoval M. Salaš z MZM Brno.

Jeden den byl věnován také exkurzím do okolí Košic.

Navštívili jsme Jasov s vchody Vel´kej jasovskej jaskyně v masívu Jasovskej skaly, která leží v sv. výběžku Jasovské planiny Slovenského krasu. Zdejší jeskyně vznikly korozně – erozní činností podzemního toku Bodvy. Ve vchodu jeskyně (dnes východ) prováděl první výkopy r. 1878 baron Jenö Nyári. Z výzkumu geologa T. Kormosa r. 1916 pochází nálezy z mladého paleolitu a bronzová oblouková spona s tordovaným lučíkem z počátku doby halštatské. Při revizním výzkumu J. Eisnera r. 1924-1925 byla ve vestibulu jeskyně nalezena keramika, železný nůž a železná lupa. V současnosti odtud známe nálezy bukovohorské kultury, kyjatické kultury, z doby halštatské, laténské, římské a středověku. Novější výzkumy tu prováděli J. Bárta, L. Olexa a M. Soják.

Kromě Jasovské jeskyně jsme si prohlédly portál jeskyně Fajka, kde r. 1924 odkryl J. Eisner objekt s ohništěm obloženým kameny. V okolí pak vykopal dvě železné sekery, keramiku a železnou lupu, což ho vedlo k interpretaci objektu jako příbytku kováře z doby halštatské. Jeskyně je zajímavá tím, že podobně jako v Předsíni Býčí skály má ve stropě vytvořen mohutný komín (okno), který patrně umožňoval dobrou cirkulaci vzduchu a odvětrávání kouře ve vchodové části jeskyně (Eisner, J. 1933: Slovensko v pravěku. Bratislava).

Poučná byla i procházka Zádielskou tiesňavou, kde nás E. Miroššayová seznámila s existencí velkého Zádielského hradiska na katastru obce Háj (k. Gava) a s historií výzkumu v prostoru předpolí Zádielu (Turnianská kotlina), kde bylo zaznamenáno intenzivní osídlení z neolitu a mladé a pozdní doby bronzové. V terénu zaujme valový útvar překlenující jižní předpolí kaňonu ve směru V-Z, který není zatím časově ani funkčně interpretovatelný. V prostoru před vstupem do Zádielského kaňonu bylo zatím doloženo osídlení z neolitu, doby bronzové, halštatské, laténské a časného a vrcholného středověku. Patrně se tu setkáváme s dokladem obranného využití přirozených krasových útvarů (planiny a kaňonu), méně obvyklé, ba spíše vzácné, je přehrazení ústí slepého kaňonu. Mohlo se stejně dobře jednat o doklad opevněného podhradí hradiska, jakož i o refugium z období středověku.

Další plánovaná exkurze měla směřovat také k jeskyním Kamenná tvár a Slaninová, které leží v Hájské dolině, kde se před časem uskutečnil jeskyňářský týden SSS, ta se ale již díky nedostatku času neuskutečnila. Přesto se ještě zmíním o osídlení z doby bronzové a halštatské, které bylo zjištěno v intravilánu obce Háj (Kaminská, L´. 1993: Príspevok k osídleniu jaskýň v Slovenskom krase. Vsl. Pravek 4, 13-25; Miroššayová, E. 2007: Príspevok k nálezom z doby halštatskej v jaskiniach Slovenského krasu. Vsl. Pravek 8, 33-37.).