by Uběhlo pouhých pět pracovních dní od Dagmaráckého pracovního týdne a my se opět scházíme v krasu a ještě k tomu ve velice silné sestavě. Pracovní tým je evidentně nabuzený posledními postupy a je jasné, že si tenhle víkend dáme do těla zase v Jedelské ventarole i v Honzově chodbě. Hned v pátek nabíhám spolu s Krtečkem a Dejvem do Ventaroly a s chutí se pouštíme do dalšího zahlubování vertikálního tlakového kanálu.
Protože začíná tato studna nabírat slušnou hloubku, namontovali jsme nad ni kladku a těžba dál valí v rychlém tempu. Sedimentem je zde pouze terra rosa, bez jakýchkoliv kostí či jiných příměsí, jen výjimečně se objeví silně korodovaný kus vápence. Končíme pozdě v noci a dno naší studny jsme posunuli z kóty -5 na -6 m. V této hloubce to začíná konečně vypadat, že by se vertikála mohla zlomit do nějakého horizontu. Uvidíme zítra.
V sobotu posíleni o další členy jdeme bádat do propadání V Jedlích. Na povrchu je sucho, potok dle předpokladu téměř neteče. Je nás dnes "jen" 9, nebude se tedy těžit až z čelby Honzovy chodby, ale z místa "pod lyžinami", kde budeme budovat protipovodňové opatření, nějakou hráz, aby nám velká voda Honzovu chodbu zase nezanesla štěrkem. Ideální by bylo obnažit v tomto místě chodbu až na její skalní dno.
Venku napínáme lanovku, lidi se rozmístí na pozice dle naučeného scénáře a během dne odtěžíme 2 kubíky štěrku a kamení. Výsledek není úplně ideální, chodba se směrem ke dnu ještě více rozšířila, což nás vzhledem k plánované stavbě hrázky netěší. Jinak se ale udělal kus práce a když to příště dobře půjde, tak by mohla být chodba začištěna až na skalní dno.
Po delší době jsme odpoledne koukli také do jeskyně Dagmar. Prošli jsme ji v podstatě celou a konstatovali sucho po celé jeskyni. Večer/v noci se pak odehrálo další bádání v Jedelské ventarole. A hloubená studna konečně dostává své jméno (vzhledem ke své hloubce si to už zaslouží) – ode dnešního dne se první vertikála v Jedelské ventarole nazývá Velkoopatovickou propastí (zkráceně VOP) na počest úderníků právě z Velkých Opatovic a nejbližšího okolí, kteří poslední akce věnují lokalitě tolik sil. VOPku jsme prohloubili o další metr, tj. současná hloubka je 7 m a potvrzuje se páteční domněnka, že se propast zlomí do horizontu. To se totiž skutečně děje a objevují se zde první volné dutiny! Náznak horizontálního patra je z velké časti zahliněný, pod stropem je však volno a ústí sem shora volný komínek. Kruhovým komínkem v liťáku je vidět odhadem 3 m vzhůru, bohužel je neprůlezný. Zajímavěji vypadá pokračování horizontu, který se po 2 m zdánlivě stáčí doleva – jestli je to směr dalšího pokračování se ukáže, až bude celý tento prostor vyčištěn.
Zajímavá je puklina ve stěně propasti naproti horizontu – je vyplněna terra rosou proloženou několika výraznými černými vrstvičkami. Tohle místo jsme zatím ušetřili, dokud se na sedimenty nekoukne odborník.
V neděli si v Jedelské ventarole střihli bádací akci už jen Krteček s Dejvem a pokračovali v průkopu na kolečka směrem k trativodům v pravé stěně, tedy napravo od VOP.
Po Dagmaráckém týdnu to byl v rychlém sledu další výživný víkend. Z Honzovy chodby se vykýblovala další hromada štěrku a v Jedelské ventarole se podařilo ve Velkoopatovické propasti dosáhnout hloubky 7 m a v této úrovni objevit horizontální pokračování s prvními volnými dutinami. Další postup bude velice zajímavý.
autor: Maty
