by
Díky Rumbálu se nás na víkend sešlo nezvykle moc. Hned v pátek jsem vyrazil pod Kapli kouknout na aktuální podobu čelby po poslední akci a zhodnotit, kolik lidí sem bude potřeba zítra poslat. Samozřejmě jsem hned i nějaký ten kámen vydoloval. V sobotu ráno se rozdělily úkoly a šlo se dělat, bylo nás dost, takže se bojovalo současně na několika frontách. Na základně Šmudla opravoval štít naší Boudy, tmelil díry, co tam loni nadělali sršni, zadělával otvory po ptácích, co tam dřív hnízdili, aby je to tam zase nelákalo, zkrátka aby v té základně přebývali jen jeskyňáři a ne kdejaká lesní havěť.
S Vojtou a Arankou jsme hned ráno vyštěrkovali rozbahněný terén před základnou a kolem ohniště. To se ukázalo jako velice prozíravé, zrovna dnes večer by to v těch oblecích a lodičkách v blatě bylo hodně zajímavé. Anežka, Daneček a Vojta se vydali upravit a zkulturnit deponovanou hlínu, trochu srovnat terén, aby námi vytěžená hlína tak nehyzdila přírodu. Práce byla obohacena o simulaci Danečkova pohřbu, opravdu zábavná záležitost 🙂 Československé družstvo (Jenda s Katarinou) slezlo do Propasti pod Kaplí v jeskyni Dagmar a vytahovali kameny z čelby, později se k nim připojil ještě Vojta, když už ho na povrchu nebylo třeba. Poslední pracovní skupinku jsem tvořil já s Arankou a stejně jako minulý víkend jsme šli do jeskyně U Jedelské cesty. Pod vstupní propastí, kde se zatím hlína deponuje, jsme postavili půl metru vysokou výdřevu, aby se sem vešlo co nejvíc hlíny. Pak už jsme pokračovali na našem novém pracovišti směrem k JZ. Zkoukli jsme i protější stěnu s pokračováním tektoniky, i tady by to stálo za zkoušku, ale nebudeme to rozvrtávat teď, hezky jedno po druhém. Dnes to tu byla druhá pracovka, terén i kopaný materiál beze změny, objevilo se pár kostiček.
Když se přiblížil čas Speleorumbálu, sešly se všechny pracovní týmy zpět na základně a nadešel čas aspoň jednou do roka vyměnit overal za kvádro či šaty. V okamžiku ukončení pracovní činnosti začali přijíždět i ti, kteří se na víkend dostavili čistě kvůli Rumbálu. Kapacita základny není nekonečná, takže jsme se na Rumbál vypravili na několik etap. Samotnej speleoples se vydařil, vydrželi jsme až do "zavíračky" 🙂 Tarťákům děkujem za zorganizování.
V neděli jsme se probouzeli s těžkými následky a jako rozumnou léčbu si všichni naordinovali procházku k Němcům na kofolu. Tam jsme spolu s Tarťáky posčítali, co všechno jsme včera nestačili vypít a slíbili, že se propříště polepšíme. Před odjezdem z krasu jsme se ještě někteří zastavili na Skalním mlýně na přednášku o Karlu Absolonovi, ideálně nenáročný program na tuto neděli.
Oficiální fotodokumentace Rumbálu je k vidění na rajčeti.
autor: Maty
