by Jak členové ze skupiny Myotis, tak i skupina Dagmar už několikrát byli v Tisovci. Často o tom mluví a rádi na Muránskou planinu vzpomínají. Nemohl jsem si to nechat ujít a letos poprvé Tisovec navštívil. Skupina Dagmar zorganizovala svoji účast na čtvrtý ročník srazu speleopotápěčů v Tisovci, který se konal 9.-11.10.2015. Polovina lidí zrušila účast, takže se jelo jedním autem, no a já, jakož to jediný zástupce Myotisu jsem se vetřel k nim. Kompletní sestava tedy byla Matouš, Kuba Šlimec, Libor s Arankou a já.
Matouš jako hlavní organizátor se ujmul volantu a obě cesty tam i zpět sám odřídil.
Poněvadž se vyjíždělo už ve čtvrtek po práci, přijeli jsme v noci do Tisovce a ubytovali se na základně speleoklubu Tisovec. Proběhlo pár hodin spánku a po raním pikniku sbalíme speleovaky a vyrážíme bádat do Moravské jeskyně, kterou si tam kluci minulý rok našli. Původní plán byl pár hodin práce a následně exkurze do jeskyně Daxner, ale nakonec k tomu nedošlo, protože jsme v Moravské jeskyni strávili spoustu hodin až do pozdního odpoledne a potom už srabi nechtěli nikam jít. Žádný výrazný postup dopředu jsme neudělali, ale na druhou stranu je kompletně pěkně vyčištěná a zvětšená hlavní chodba na pohodlnější transport materiálu do budoucna. Ve Vlasové síni jsme začali přímo na čele hloubit prohlubeň, abychom příště mohli navázat a rovnou začít razit chodbu přímo pod skalní převis. Současně během hloubení na čelbě se ještě čistila dobře vypadající chodba nalevo před plazivkou do vlasové síně, aby se nikdo neflákal.
Večer jsme se setkali s Dušanem Hútkou, (místním patronem Tisovských jeskyňářů) ve zdejší pizzerii.
V sobotu ráno přoběhla registrace a prohlídka soutěžních speleofotografií, výstava různých gologických úkazů a fotek z místních lokalit. Kolem 11. hodiny rozvoz na exkurze k jeskyním Teplica a Jazerná.
Po příjemném poznávání zdejšího podzemí se vracíme zpět do sokolovny na vynikající guláš a pohoštění.
K večeru probíhaly přednášky speleopotápěčů, které byly velice zajímavé, bylo to snad poprvé, co jsem vydržel na přednáškách až do konce, protože všichni je měli moc pěkně spracované. Velmi kvalitními záběry nám přiblížili jejich práci pod vodou při objevování nových prostor za sifony a co to celkově obnáší za přípravy, než se vůbec uskuteční nějakej pokus o ponor.
Po přednáškách samozřejmě následovala volná zábava do raních hodin, kde jsem se toho alkoholu tentokrát vůbec nebál a nakonec mě společně s Matoušem a Kubou museli vyhánět ven.
Nedělní ráno, mi kupodivu nebylo vůbec špatně a to bylo dobře, protože už v 9 ráno nás čekal zlatý hřeb celého srazu v podobě návštěvy jeskyně Bobačka, na kterou jsem byl nažhavenej jak lázeňská veverka. Alda mi totiž velmi důrazně říkal, že máme udělat všechno pro to, abychom se tam dostali, protože ta díra stojí za to. Měl pravdu. Byla to jedna z nejbohatších jeskyní na výzdobu, co jsem kdy viděl.
Alespoň z veřejnosti nepřístupných jeskyní. Procházel jsem se tam chodbou jak poloviční Bejčina, nad hlavou mi ze všech stran visely varhany jak v kostele, stalagnáty jak sloupy elektrickýho vedení a ještě tam hňápu v půlmetrových sintrových jezírkách. Zároveň je to jedna ze dvou největších jeskyní Muránské planiny. Bobačku si budu pamatovat.
To byl takovej bonbónek na konec setkání v Tisovci.
Byl jsem ujištěn že to, co jsem viděl za poslední 3 dny je jen zlomek toho, co okolí Tisovce ještě nabízí. Už teď máme plány, kam se příště podívat. Vypadá to, že se do Tisovce vrátíme ještě tuhle zimu někdy v lednu. Čeká nás pokračování prací v Moravské jeskyni a další jeskyně k exkurzi včetně vyzývavé propasti Tartaros.
autor: Trťa
