by
Letní akce jsou letos spojeny s téměř nadměrným množstvím podzemních badatelů, když se pracovní akce navíc sešla se Vzpomínkou, dojelo neskutečně mnoho lidí. Prvotní plán zaměstnat všechny práceschopné ve II. propasti jeskyně Dagmar padl hned v sobotu ráno. Při kontrole stavu zjišťujeme, že hladina neklesla, naopak o téměř 1,5 m stoupla. Pouštíme se do náhradního plánu a tím je už klasicky další zprůchodňování míst, kudy povede těžební lanovka.
Z Dagmary bylo během soboty vytěženo kolem 300 kýblů, počet není tak důležitý jako to, že je opět vyčištěna Jezevčí síň od veškerého uloženého materiálu a zároveň bylo odtěženo zavazející kamení směrem do Dómu nádob. Prostor už se pěkně otevírá, dokonce se už dnes měla přesně vyměřit lanovka. Nakonec původní plán lehce přehodnocujeme a shodujeme se, že když odstraníme ještě jeden urostlý blok zaklíněný nad Dómem nádob (a na něm ležící spadaný materiál), tak nám na trase lanovky ubydou hned 2 zatáčky. V praxi to znamená, že si na lanovku ještě chvíli počkáme a budeme muset lidským řetězem vykýblovat na povrch ještě pár set kýblů. Ale až bude lanovka zprovozněna, měly by díky této úpravě jezdit kýble rychleji a plynuleji, nemluvě o snazší konstrukci samotné lanovky.
Pracovníků dnes bylo tolik, že se jedna část nenápadně vzdálila do Sloupu. Tam jsme si v jeskyni Kůlně přeměřili a zakreslili nový nechtěný dekl na Křížových jeskyních a na našem konstruktérovi teď bude vymyslet a vyrobit mechanismus, který by pomohl otevírat a zavírat těžký dekl.
Po akci v Dagmaře a u Křížovek se opět spojujeme a většina odchází k jeskyni 13C na Vzpomínku, tradiční srpnové setkání jeskyňářů, při kterém vzpomínáme na naše kamarády, kteří už se z podzemí nevrátili. Letos se pochodu zúčastnilo 19 Dagmaráků, což je odhadem pětina všech přítomných. Za krásného počasí se přesouváme kolem Amatérské jeskyně přes Ostrovskou plošinu k Němcům a večer do lomu k ohni, kde si užíváme možná poslední letošní letní večer v Moravském krasu.
V neděli jsme odjeli do Křtinského údolí na exkurzi do Býčí skály, za tu v sobotu odvedenou práci si den odpočinku všichni zasloužíme. Na Bejčině to žije – Dejv se jde zrovna potápět, Kuklič s Jirkou jdou dělat do Fialové chodby, na základně se plánují další postupy. Nově objevené metry tu naskakují poslední dobou hodně rychle. Tak si aspoň část podzemních krás Býčí skály dnes prohlížíme, na zkouknutí všech posledních postupů bychom si museli vzít aspoň týden dovolené 🙂 Prohlídkou Býčiny jsme se na nějaký čas rozloučili s Moravským krasem, čeká nás teď několik exkurzních i pracovních akcí mimo náš kras.
autor: Maty
