by
Publikace "Práce a záchrana ve výškách a nad volnou hloubkou", jejímž autorem je Ondřej Belica, vyšla ve druhé polovině roku 2014 v nakladatelství Grada. Kniha na svých 216 stránkách textu detailně rozebírá nejprve legislativu a dále pak praxi při práci ve výškách. Kniha představuje po několika letech první úplné kompendium znalostí vztahujících se k výkonu výškových prací a snaží se obsáhnout veškeré informace a postupy. Podstatná část textu je přínosná i pro speleology, kteří používají jednolanovou techniku jako prostředek k zabezpečení přístupu do vertikálních jeskyní a k jejich dalšímu objevování.
Rozsahem kniha čítá 161 stran poměrně drobného textu, bohatě doprovázeného ilustracemi. Na vzniku ilustrací se podílelo pět autorů (Kryštof Minář, Pavel a Soňa Fischerovi, Tomáš komínek a Josef Wagner), díky jejichž práci je kniha plná originálních a přehledných nákresů. Při listování knihou působí ilustrace jednotně a je dobře, že autor knihy nesklouznul jako ostatní ke kopírování firemních materiálů a přejímání nekvalitních nákresů.
Souhrnně řečeno, kniha je dobrým manuálem pro začínající i hotové lezce. Začátečník před zahájením výcviku získá přehled o názvech pomůcek a stanoveném způsobu jejich použití.
Přečte si, jak probíhá činost při pohybu na laně během slanění, výstupu a překonávání mezikotvení (přepínek). Zkušený lezec se dozví technické parametry, detailní informace a odkazy na normy. Uchazeči o osvědčení lezeckého instruktora v základních organizacích ČSS ocení teoretické i praktické základy z této publikace včetně metodiky záchrany na laně.
Obr.: Zmenšené ukázky grafického provedení částí knihy.
Kniha je dělena do logicky seřazených kapitol. V úvodu je nejprve definován pojem práce ve výškách jako takový a následuje heslovitý seznam norem a legislativy, které se na tuto oblast vztahují. Další kapitola mapuje vývoj v přípravě lezců u bezpečnostních i záchranných sborů. Teoretická část je uzavřena statí o formách a periodicitě školení lezců od jejich prvotního školení až po periodická přeškolování.
Věcné prostředky pro práce ve výškách (lana, postroje, smyčky, karabiny, blokanty, slaňovací prostředky) jsou v další kapitole uvedeny s ohledem na způsob jejich značení, popis parametrů a odkazy na technické normy. Kapitola Fyzika řeší rázovou sílu, hodnoty pádového faktoru při různém způsobu zavěšení spouštěného břemene a lezce a také rozklad sil při pohybu na nakloněné plošině bez lana i s ním. Dále jsou popsány rozklady sil při vícebodovém kotvení a při lanovém přemostění. Velmi zajímavý je přehled sedmi možných způsobů konstrukce kladkostroje spolu s vysvětlením působení sil.
Sedmá kapitola je zaměřena na uzly a jejich využití. U každého uzlu jsou popsány varianty v podobě prostého uzlu, oka, případně dvojitého oka a mnohdy i příklady chybného nebo nebezpečného uvázání. Tato část knihy je podpořena ilustracemi zvláště bohatě, díky čemuž je vidět nejen správná podoba uzlu, ale i postup jeho vázání. Nechybí i návod, jak správně ubalit panenku z lana, jak lano smyčkovat do vaku nebo jak budovat kotvení a přepínky. Tato část se dá použít pro jeskyňářství v celém znění, podobně jako kapitola Samostatný pohyb na laně. Záchrana, polohování a spouštění zraněného je specifická činnost, která se dotýká především záchranných složek nebo speleozáchranářů.
Pro speleology nejpřínosnější je kapitola Samostatný pohyb na laně a též Použití nouzových prostředků. Tyto postupy jsou nejen zopakováním detailů pro již hotové lezce, ale i zdrojem různých vychytávek, na které se již zapomnělo.
.
autor: krtek