by
Na prosincovou pracovní akci jsme se sešli jen Rosťa a já. V sobotu dopoledne nás na chvíli navštívil i předseda, ale zašel se akorát kouknout do Jedelského propadání a pak pokračoval za dalšími povinnostmi. Vyrazili jsme tedy ve dvou lidech na obchůzku po čerstvě zasněženém krasu. Byli jsme předběžně domluveni se členy Moravského speleologického klubu, že se o víkendu někde potkáme, takže naše kroky vedly ze všeho nejdřív do lomu Velká dohoda.
Ve Velké dohodě se pracovalo na povrchu i pod ním. Evžen začišťoval skalní stěny, zatímco jeskyňáři bádali v útrobách Středního patra. Poprvé jsem měl možnost prohlédnout si tuto jeskyni a to nejen patro Střední, ale i Horní. Mráza nás provedl a podal detailní výklad o netradičním objevení a znovuobjevení jeskyně legendárním Moučkou. Původně jediná jeskyně byla později po odtěžení části Horního patra rozdělena na několik samostatných pater a propastí. Nyní se díky činnosti MSK Holštejn zase pomalu spojuje v jeden komplex. Spodní patro nás čeká někdy příště.
Po prohlédnutí jeskyní se odpojujeme a jdeme se s Rosťou kouknout na další pracoviště MSK, Děravý závrt. Sonda ve dně je již zabezpečena proti případnému sesuvu. Pracoviště velmi nadějné, ve dně volné kameny a je vidět dál, na druhou stranu je právě děravost závrtu komplikací, zapažení volných bloků dá ještě hodně práce, postup rozhodně nebude zadarmo. Na našem okružním pochodu míříme kolem Plánivského propadání k další zastávce, kterou je základna Tartarosu. Tady vyzvíme od Střeldy nejnovější postupy v Lopači a vracíme se do lomu.
Chvíli jsem ještě vypomohl při prolongaci Horizontu II ve Středním patře a následně se společně s členy MSK všichni přesunujeme do naší Dagmar. Nyní jsem na tahu já, takže všechny důkladně seznamuji s jeskyní. Na základě toho, co jsem dnes viděl ve Středním patře jeskynního systému ve Velké dohodě a co hosté poznali jeskyni Dagmar, vytváříme teorie o možných souvislostech obou jeskynních systémů. Jedno řešení se přímo nabízí, ale na nějaké závěry je ještě čas, nejdřív bude potřeba v inkriminovaných místech přesně srovnat nadmořské výšky, skladbu sedimentů a podobně.
Dagmar každopádně překvapila, hosté přiznali, že tak rozsáhlou díru tu opravdu nečekali. Do jeskyně se začínají stahovat vrápenci, kterých je tu zatím víc než netopýrů a to není obvyklé. V Propasti II už klesá voda, hladina na 3 metrech. Brzy budeme moct pokračovat v našem díle i tady. Večer jsme na základně opět osiřeli, ale ne nadlouho, přišli Milan s Anetou, tak z toho byl další z vydařených sobotních večerů.
V neděli interskupinový víkend pokračoval. Když už jsme se s Milanem smířili s tím, že budeme na bádání jen 2, dojel nečekaně Alda s Helčou a prý jestli nechceme s něčím pomoct. Takže všichni do Dagmary a pokračovat v Propasti pod Kaplí. 4 pracovníci, každý z jiné skupiny. Proč ne, je fajn, že to tak funguje a že se bádá. Aleš už tu dlouho nebyl, tak nám pochválil postup a zároveň konstatoval, že se mu dlouho nestalo, aby mu při kopání zavazela i čelovka 🙂 Výjimečně jsem dnes pracovní akci ukončoval já, protože jsem spěchal na bus směr Prostějov. I tak jsme stihli vytahat 23 kýblů a zase se o kus posunout – zahloubit. A vypadá to stále velice slibně. Kdo ví, třeba se nám už během následující posváteční prodloužené akce podaří trochu poodhalit tajemství jednoho z bílých míst na mapě krasu. Do té doby můžeme sledovat, co napoví při řešení otázky jeskynních systémů v okolí lomu Velká dohoda další objevy ve Vymodlené, které jsou naplánovány na předvánoční víkend. Držíme palce!
Víkend ve fotogaleriích MSK tady a tady.
autor: lukas
