by 
Sobotní bádání se neslo v komorním duchu (co se počtu pracujících týče). Jasnou volbou se stalo pracoviště v Chodbě pionýru v Dagmaře. Na konci chodby už od minula čekala hromada nakopaného materiálu, tak jsem ji ještě navršil. Při prohlídce jeskyně se u mě zastavil Cave s Danielou a pomohli mi dostat všechen předpřipravený materiálem z konce chodby na úložiště v Dómu nádob. Po vytažení 18ti lóden bylo z čelby vše odklizeno a přišel čas oběda.
Na povrchu mezitím přestalo sněžit, celý les pokryla bílá pokrývka a zavládlo nebývalé ticho. Ptáci pochopili, že na jaro si ještě chvíli počkají, zima se možná naposled pořádně připomenula. Po obědě jsem se opět věnoval přípravě další porce štěrku a jílu na stejném místě jako dopoledne. Dnešní postup 0,5 m, chodba stále drží přímý směr. Problém však začíná pomalu vznikat na deponii v Dómu nádob. Úložiště se rozrůstá velice rychle a sedimenty tu nebude možno ukládat věčně. Zaplnění dómu by znamenalo konečnou pro pracoviště v Chodbě pionýru i pod Kaplí. Je načase promyslet do budoucna řešení…
Navečer proběhla na základně očista, pomohli jsme vytlačit do kopce několik aut směřujících na Tartaros a po převlečení navzdory sněhové nadílce vyrazili na Speleorumbál. Nemá smysl akci Tarťákům zas a opět chválit, vše proběhlo na výbornou, jen škoda, že nejspíš právě díky sněhové kalamitě nedorazilo víc lidí. Nad ránem jsme se značně zrumbálovaní dovalili na základnu, dali panáka na dobrou noc a šlo se spát.
Příští akci se v ideálním případě (pokud voda dovolí a pokud se členstvo probere ze zimního spánku) bude pokračovat v propasti.
Fotky z RUMbálu např. tady, video u Štěpána.
autor: Maty
