by 
Do krasu dorážím v pátek večer. Beru to z Baldovce pěšky přes Holštejn a se zastávkou u Rasovny. Bílá voda v Nové Rasovně v nastávající noci tajemně hučela, podle stop na březích řečiště byla její hladina původně ještě o metr výš. V okolí Staré Rasovny se nad zemí držela hustá mlha a v příkopu pod skalou stále leží hromady sněhu. Na základně už čekali Rosťa s Ivou, ostatní dorazili až ráno.
Sobota byla věnována Speleofóru. Většina příspěvků dosahovala výborné kvality, z Moravského krasu potěšily objevy pod Harbechy, video z Petzoldových jeskyní nemělo chybu, hitem letošního ročníku byla Hranická propast a Maganik. Zkrátka bylo na co koukat, takže jsme v sále ztvrdli celý den. I když část našeho členstva se ve Sloupu ukázala jen krátce a dala přednost práci na základně. Termit s Eternitem dovezli z Brna dřevo na topení aneb příslovečné vožení dřeva do lesa. Došlo i na kontrolní sestup do propasti v Dagmaře, vody je stále moc, konec žebříku je pod vodou. Navečer proběhla zdánlivě banální výměna osvětlení ve společenské místnosti a z celé akce bylo pořízeno neskutečné instruktážní video ve stylu "tohle doma nezkoušejte".
Před vyhlášením výsledků jsme se chtěli kouknout do Starých skal, ale potok byl lehce rozvodněný a ve Spojovací chodbě stála voda. Tak jsme obhlídli jen okolní skály a jeskyňky. Po udělení cen Speleofóra, čestných členství a medailí se v předsálí rozjela zábava. Sešlo se opravdu hodně kamarádů, bylo o čem diskutovat, takže návrat na základnu nemohl být dříve než nad ránem.
Spánku sice nebylo mnoho, nedělní exkurzi jsme si ale nemohli nechat ujít. Sraz v Holštejně před hospodou, cílem sestupu je Sonda pod Jedničkou. Lokalita s nenápadným názvem, téměř nic jsem o ní neslyšel, o to více nakonec překvapila. Jedná se o členitý propasťovitý systém s několika horizonty, paleoponor Bílé vody. Jeskyně toho nabízí hodně – místa bohatě zdobená krápníky i bahenní lázně, sintrová jezírka i žíly kalcitu, rozměrné chodby vystřídala plazivka, železné žebříky se střídaly s lanovými a celkově to bylo výživné lezení. I zde panují zvýšené vodní stavy, takže v Šaratici jsme se otáčeli u jezírka, podobně bylo zatopeno další ze současných pracovišť v jeskyni. K exkurzi jsme dostali detailní výklad a možnost nahlédnout do nové mapy celé jeskyně. Překvapila mě velikost Hlinité chodby, takovou prostoru jsem tu nečekal. Stejně tak spousta krapasů nebyli žádní drobečci. Jeden stalagnát byl neskutečně podobný tomu z Kaple v jeskyni Dagmar (budu muset zkontrolovat, jestli ho tam stále máme). Přesto asi to nejhezčí (Kalcitový dóm) nám zůstalo utajeno, protože v současnosti není do dómu vystrojen přístup. Vždycky se najde nějaký důvod podívat se do jeskyně znovu 🙂 Jeskyně parádní, osobně jsem byl maximálně spokojen. Dík průvodcům i ostatním účastníkům za pohodovou exkurzi.
Chlapi z MSK se po exkurzi šli podívat na jejich další lokalitu, závrt č. 3 V Sýčkách. Počasí bylo nádherné, nebylo kam spěchat, tak se celá exkurzní skupina přidala. Cílem bylo podívat se, co s pracovištěm udělala jarní voda. Při té příležitosti jsme měli možnost si závrt a propast v něm se nalézající prohlédnout. Krásně propláchnutý skalní jícen ústící plytce pod povrchem vypadá slibně. Myslím, že o závrtu ještě uslyšíme.
Cestou z Holštejna s Liborem míjíme jeskyni Vymodlenou a abychom se celý víkend jen neflákali, přidali jsme se k Milanovi a Anettě, nakopali pár kýblů pod stropním korýtkem a ve zbytku odpoledne ještě pomohli se dřevem na základně Moravského krasu. Víkend jsme pak společně završili večeří U Němců.
Kdo v neděli dopoledne neexkurzoval, tak na naší základně zpracovával přivezené dřevo. Vše je nařezáno, naštípáno a pod střechou, pochvala všem pracantům!
Na závěr několik odkazů: seznam oceněných na letošním Speleofóru, pracovka ve Vymodlené na webu ZO 6-20, fotky u Milana a detailní informace o Sondě pod Jedničkou a o závrtu č. 3 V Sýčkách.
autor: lblazek
