by 
V plánu bylo pokračování na Mlhově závrtu, tentokrát zadřevení posledního dvoumetrového úseku. V pátek jsem přijel do krasu spolu s Hotárkama, přidala se k nám naše bývalá členka Anka a dorazil i Šmudla s děckama, takže bylo veselo. Před setměním jsem zašel kouknout do propadání a ač jsou některé lesní cesty pořádně zabahněné, tady je sucho a potůček stále neteče. V sobotu nás doplňují Eternit s Reginou a Bramborák s Jardou, práce může začít.
Při odvozu materiálu na výdřevu blíž k propadání se Eternitovi podařilo zapadnout na podmáčené lesní cestě, takže chvíli trvalo, než byl vyproštěn. Mezitím jsme s Termitem zajeli do Lipovce pro palivo do motorovky. Pak už přišlo na řadu stavění stojek výdřevy na dně šachty a jejich rozepření. Stěny bylo potřeba trochu srovnat a dokopnout potřebovaly i rohy. Poslední hloubkový metr se střídají silné vrstvy hrubého břidlicového štěrku s tenkými vrstvami písku. V obnaženém profilu je vidět, že tyto sedimenty tvoří jakousi hráz, jejíž stěny spadají jednak k nadějnému severnímu rohu šachty, ale i k rohu protilehlému.
Závrt už je na severu krasu asi docela známý, návštěvy přespolních jeskyňářů se stávají pravidlem, tentokrát se zastavili Myotisáci. Výsledek dnešního snažení: na povrch bylo vytaženo 70 kýblů a dole byl postaven rám výdřevy. Během příštích dní se tu opět zastaví dokumentátor sedimentů, následně sedimentární profily skryje dřevo výdřevy a může se pokračovat dolů. Další očekávání jsou velká, k rozuzlení záhady tohoto závrtu dojde snad v nejbližších metrech. Bylo by to ideální už kvůli zhoršujícímu se ovzduší na dně šachty.
Při odchodu ze závrtu za námi přichází Libor, kterému právě skončila pracovka ve Vymodlené. Po obědě beru Libora a Jardu a seznámím je s jeskyní V Jedlích. Ač oba jeskyňaří jen krátce, tak i lahůdku, jakou je Klíčová dírka, zvládli bez problému. Jeskyně je bez vody, plíseň na výdřevě u vstupu narůstá do obludných rozměrů.
Celodenní pařák s sebou večer přinesl vítr a hrozivě vyhlížející bouřkové mraky. My jsme naštěstí na poslední chvíli došli do bezpečí k Němcům. Spadlo ale jen pár kapek a v dálce se zablýsklo, jinak se bouřka Ostrovsku vyhnula. V neděli už jsme nic nepodnikli, uvařili jsme kotlíkový guláš „co Bouda dala" a pobalili materiál na chystanou zahraniční výpravu.
autor: lblazek
