S příchodem letního počasí nám přicházejí i období dešťů. Tyto nám přinášejí kýženou vláhu pro úrodu peckovin na budoucí pálenky. Tatáž voda přináší studentům a pacovníkům hydrologických oborů materiál pro jejich bádání. Prodlužuje a rozšiřuje svým korozně-erozním působením dutiny v krasových masívech. V neposlední řadě nám však i pomáhá k prolongaci cílené a řízené. Vytvořila mnoho jeskyní, některé malé, jiné větší, něco málo na naše poměry velkých. Jeskyně Amaterská je sice v našem pidikrasu zatím nejdelší, ale při troše snahy, kdo ví …….. :))
V naší neutuchající snaze konečně obsadit to kýžené prvenství, jsme krásně se zelenající Josefovské údolí navštívili v obvyklý okamžik zlomu týdne, ve středu. Díky vysoké koncentraci osob na základně pobývajících, jsme opět mohli o mnoho kilometrů v naplánovaných objevech postoupit. Bohužel však pouze teoreticky. Abychom však trochu pomohli i objevům praktickým, věnovali jsme část času i tmě, vlhku a blátu. Společně s Maruškou jsme bádací čas tohoto večera věnovali projektu revize vertikál. Vybrali jsme si protentokrát komín Centrál. Tento se nachází v Předsíni jeskyně a jeho koncové části směřují do míst, které jsme navštívili před nedávnem, a sice na Studňovitý komín. Teď už zbývá jen objevit to, co je mezi nimi a opět o kousek v délce jeskyně poposkočit 🙂
Další návštěva milovaného krasu, tentokrát už celovíkendová, započala v páteční odpoledne. Po zabydlení se na základně jsme hned vyrazili bádat. Po delší době se nám podařilo hned v pátek obsadit několik pracovišť. Já s Maruškou jsme obsadili Horní dómek ve Staré štole. Naší snahou protentokrát bylo, abychom už třetím pokusem konečně skoncovali s jedním blokem, který nám bránil v bezpečném postupu směrem k HMŠ, do níž obnovujem původní vstup. Díky vodě, kterou v průběhu týdne Šárka vzorně pouštěla se tento mazlík dostatečně podplavil a bylo možné ho konečně pomocí páčidel posunout do bezpečnějších pozic k rozpatronkování. Toto jsme v závěru akce i provedli.
Práce šla velice pěkně od ruky a do plánovaného návratu na základnu nám zbývalo ještě dostatek času. Proto jsme se rozhodli, že podniknem i něco v rámci našeho dalšího projektu. Jako cíl této rekognoskační akce jsme zvolili dolezení Guánové chodby. Toto se nám tentokrát povedlo až do úspěšného konce. Přitom jsme se pěkně obalili netopýřími hovínky, prohlédli si podpis Guntra Nouacka, který v roce 1913 učinil prvovýstup a po zhodnocení dalších perspektiv se vrátili na základnu k očistě a odpočínku.
V souběžném čase, co jsme se plácali ve vysoké vrstvě guána, plácal se Kuklič v Odporném komínu. Věnoval se shazování kamenů z druhého horizontku postupně až do Velké síně. Toto se mu zdařilo víc než perfektně, máme tak nachystáno místo pro další "úklid" Odporňáku. V tomtéž čase se však pracovalo i na projektu dalším. Skupinka pod vedením Předsedy, za podpory Zuzky a Šárky připravovala technické zabezpečení na obnovení prací v nadějné chodbičce, která se nachází za Mořským okem a její dosavadní směr nás naplňuje nadějemi v možnosti většího poznání právě těchto silně zkrasovělých oblastí. Práce v těchto místech byly v minulosti pozastaveny z důvodů technických problémů při odstraňování vyplavených sedimentů, ale pokročilá technika a naše nové poznatky a zkušenosti nám dávají naději, že se nám podaří polosifonek na konci překonat.
Sobotní den byl, tak jak následně převážná část víkendu, věnován vědeckému poznání. V MK probíhal pravidelný každoroční pobyt studentů Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, kteří tu pod vedením doktora Bruthanse provádějí svoje hydrologické pozorování a stopovací zkoušky. V rámci jeho projektu dlouhodobého měření průtoků je nutno nainstalovat v nejzadnějších částech jeskyně u Srbského sifonu další měřící zařízení. Vydali jsme se proto v poledních hodinách společně s Brutem a za doprovodu několika studentů a asistentů katedry právě do těchto nejzadnějších partií jeskyně.´Účelem této akce bylo odnést do míst budoucí instalace tyto přístroje a upřesnit si místa a způsob instalace. V rámci této cesty bylo i provedeno několik srovnávacích měření konduktivity a průtoků pro potřeby výuky, několik měření se učinilo i v rámci mých pološílených, až šílených teorií. V rámci těchto měření jsme provedli i rozbor jednoho z nadějných přítoků bokem hlavní chodby kousek před Srbským sifonem. Bohužel se však ukázalo, že se s největší pravděpodobností jedná o vody Jedovnického potoka, který si jen našelnějakou boční, obtokovou větev. Odpadlo nám tím sice jedno ze zajímavých míst, ale současně s tím odpadly i starosti, jak a kýmtoto pracoviště obsadit. Totoměření však bude opakováno za příznivějších stavů, kdy teplota venkovní klesne hluboko pod teplotu v jeskyni, abychom toto zjištění buď potvrdili, nebo naopak vyvrátili .
Výprava byla velice zajímavá a i pro mě hodně přínosná. Měl jsem totiž možnost si několik hodin popovídat s našim předním odborníkem na hydrologii, mnoho zajímavých a poučných věcí se dozvědět. Navíc se mě podařilo i něco pro další průzkum významného. Přesvědčil jsem tohoto špičkového vědce o některých svých teoriích. V závěru akce jsem využil Brutovy nabídky, že je ochoten provést rozbory chemie a datování stáří několika vzorků skapových vod.
Pracovalo a exkurzovalo se však i v jiných částech jeskyně. Navštívili nás kolegové ze sousední ZO 6-04 Rudické propadání, které Raďas provedl klasickým kolečkem do Májovek včetně koupele pod Břitem. Předseda s Kolbim započali práce v chodbičce za Mořským okem. Už touhle první akcí po znovuotevření pracoviště se jim podařilo překonat polosifonek, chodba začala mít opět vzestupný charakter. Takže máme další místo, kde se dá bez větších problémů pokračovat v prolongačních pracech, aby jsme dosáhli kýženého prvenství 🙂 . Kuklič využil dohody s ADAVAKem a v odpoledních hodinách řízeně splavil něco materiálu z průlezu nad Horním dómkem směrem k HMŠ. Vlasta s Adamem pokračovali na svém medvědím kostišti v Liščí chodbě Barovky, aby vybudovali onu vzorovou expozici fauny našich předchůdců. Dalši skupinka ve složení Franci se Zuzkou Minaříkovou pokračovali v digitalizaci mapových podkladů jeskyně. Tentokát se jim podařilo prolézt a pomocí Dista přemapovat takřka celé Hlinité síně, včetně Dolní chodby až po začátek Staňova dómu.
Do jeskyně jsem se ve večerních hodinách opětovně dostali i já s Kukličem. Poté, co nám obou trošku poschly promáčené věci, vyrazili jsme do Staré štoly. Jirkova odpolední hydrotěžba nám opět sesula něco materiálu, takže jsme se věnovali jeho odklizení. V závěru akce jsem se vysoukal na místo současné čelby, které se opět o několik metrů posunulo a přemístil proudnici vstříc dalším postupům. Pak už následoval jen další přesun, a to na základnu k virtuálnímu jeskyňaření, které se tentokrát protáhlo až do časných ranních hodin.
Nedělní den byl opět hlavně ve znamení aplikované vědy. Plánovaná exkurze hydrostudentů do Májových jeskyní se neuskutečnila, jelikož měli plácání se v jeskynních vodách MK za celý týden víc než dost, a radějí využili Vlastovy nabídky zakopat si na medvědím hřbitúvku v Liščí chodbě jeskyně Barové. Bylo však nutno využít nabídky Jirky Bruthanse a po jeskyni umístit sběrné kbelíky na skap, případně vzorky z hůře přístupných míst odebrat. Vyrazili jsme proto v těsně předobědovém čase s Kukličem do ponuré sluje. Navěšeli jsme kbelíky a nasbírali ve studnách kapalinu, kterou i v RUMu konzumujem. V průběhu této akce jsme vylezli i do odporného komínu, kde jsme jeden z kyblíků pověsili. V rámci výstupu do těchto obtížných partií jsme udělali i pokus, jak vyčistit ony vertikální úžiny od kamenů, které jsme v rámci předešlé prolongace rozmístili na všechny možné i nemožné místa. Technologii tohoto jsme v rámci této akce vypilovali takřka k dokonalosti, takže jedna z nejbližších akcí v oblasti jv. zlomu bude věnována právě této nepopulární práci. V závěru akce jsme nasbírali vzorky v oblasti aktivního toku Jedovničáku kolem Kaňonů. Tím jsme si i vyprali overaly od bláta přineseného si z míst méně mokrých, abychom se po několika hodinách v jeskyni strávených mohli vrátit k zakonzervování základny a přesunu do domovských hospůdek k odpočínku před dalším, snad opět výživným speleotýdnem.
autor: dr.skála