by
Tentokrát jsme měli možnost prodloužit si víkendový pobyt v krasu o jeden celý den, jenže pracovní akce se setkala s minimální účastí. Bylo nutné najít pracoviště vhodné pro jediného člověka. V sobotu jsem tedy zašel do propadání V Jedlích. Při kontrole průtoku potoka jsem zaznamenal nezvyklý úkaz v 1. ponoru – pod naplavenými větvemi se pod skalní stěnou černal malý otvor. Neměl jsem s sebou přilbu ani čelovku, tak jsem další průzkum zatím odložil. Změny bylo možné pozorovat i ve 2. ponoru, jako obvykle zde sjel další kus svahu. Hlavní činností pro příští dva dny se mi stal úklid Jedelského propadání od pozůstatků naší dřívější činnosti.
Nejdříve bylo potřeba vyčistit údolí od staré hnijící výdřevy, která pocházela z otevírky 2. ponoru a z různých míst jeskyně V Jedlích, ale také od různých odřezků a zbytků, které zde zůstaly po budování výdřevy při průstupu do Meandrového dómu jeskyně V Jedlích (2008). Jak bylo domluveno při vyřizování výjimky pro práce v propadání, vynosil jsem starou výdřevu ven z údolí a vše naházel do staré šachty na kraji údolí. Odpoledne jsem pak tuto šachtu zahazoval materiálem z největší haldy. Řečiště potoka bylo navíc zaneseno množstvím větví a válely se v něm dva suché smrkové vršky, které utrhla předloňská vichřice. Takže jsem vyčistil i řečiště, ať se zbytečně neucpávají ponory.
Navečer jsem odcestoval na býčiskalskou základnu, abych kromě svalů procvičil i mozek. Proběhlo zde školení, při kterém nás Laďa Blažek blíže seznámil s mapovacím softwarem Therion. Za to patří jemu, ale též Hadařovi, který školení zorganizoval, náš velký dík. Ještě před půlnocí jsem se vrátil na sever krasu.
V neděli vzal Šmudla děti na vycházku do Ostrova, vzali igelitový pytel a cestou vyčistili příkopy u silnice od nás až po Ostrov. Odpadkům jednoznačně vévodily cigaretové krabičky, PET lahve a plechovky od energetických nápojů. Kras je tak zase o něco čistější.
Já vyrážím do propadání vybaven přilbou a světlem a zkoumám otevřený odtok v levé části 1. ponoru. Po odhrnutí naplavených větví a listí se v plné kráse ukázal úzký kanálek. Přesně v místě, kde jsme dvě poslední zimy pozorovali slabé ojínění skály. Vyhrabal jsem ven ještě pár kamenů a otvor se zdál průlezný. Jak na zavolanou přichází Termit, takže se můžu pustit do průzkumu a mám jistotu, že mě v případě potřeby má kdo vytáhnout za nohy ven. Je to hodně těsné, ale průlezné. Po 1 m ústí kanálek kolmo do pukliny, pokračování se lomí o 90° doprava a pozvolna klesá ještě 1,5 m až k místu, kde náplavy přiléhají ke stropu. Směry volných prostor korespondují s puklinami skalního masivu nad 1. ponorem. Prostora na puklině je cca 1 m vysoká, strop tvoří erodované kameny zaklíněné v hlíně, dno štěrk a hlína. Navíc zde byl nalezen splavený kovový předmět neznámého původu. Bohužel další průzkum tímto směrem pro nás celkem nic neřeší. Voda z 1. ponoru odtéká neznámými trativody a v přímé vzdálenosti 25 m vyvěrá na nám známém místě v jeskyni V Jedlích před Štěrkovým sifonem. Objev malinkatý, přesto byla poprvé odkryta 2,5 m dlouhá část tohoto neznámého spojení. Kopáním by se dalo pokračovat, ale teď má prioritu otevřít skrz Jedelské propadání vlastní vchod do Amatérky:-)
Jinak jsem dnešní den opět věnoval úklidu propadání, přestože pro pohyb na povrchu nebylo nejvhodnější počasí, teplotu pod nulou doplnilo dokonce sněžení. Jenže v počtu jednoho pracovníka bych toho v jeskyni moc neudělal. Zlikvidoval jsem „kamenné moře", které jsme tu neúmyslně vytvořili při otevírce 2. ponoru. Kameny jsem použil na zpevnění hráze, která zabraňuje přetečení povodňových vod do vlastní jeskyně V Jedlích. Mimo dosah aktivního toku jsem našel i poměrně zachovalou značkovou tenisku. Že by po sobě houbaři zanechávali v lese už i boty?
Zbytek odpoledne jsem strávil zahazováním staré šachty a s pomocí Šmudlova jeskyňářského dorostu jsme zlikvidovali největší haldu a hloubku šachty snížili na 2 m. Aby bylo propadání uvedeno do přirozeného stavu, je příště nutné ještě strhnout torzo výdřevy rozepřené ve 2. ponoru a starou šachtu dorovnat s okolním terénem. Večer se bádalo už jen na lokalitě U Němců.
Pondělní ráno jsem na základně osiřel úplně, a protože bylo škoda odjet hned domů, vypravil jsem se na Býčinu. Pomohl jsem Dejvovi s Raďasem při hydrotěžbě ve Studni naproti Mořskému oku, později nás ještě doplnil předseda a výsledkem byl desetimetrový postup. Před odchodem z jeskyně nám Hadař předvedl výplach Staré štoly aneb jak to vypadá, když se 300 kýblů vytěží za 15 min. A to už bylo skutečně vše, nadešel čas zase na 14 dní opustit kras.
autor: lblazek
