Kamené blues, aneb další krasovíkend

Tak, jak plyne voda v Jedovnickém potoku, tak plyne i čas nás bláznivců, kteří jsme si jako koníček zvolili tmu, bláto a vlhko.Uplynulý týden jsme opět věnovali volné chvíle poznávání podzemních krás našeho milovaného krasu.Sice jsme pondělí věnovali odpočínku, ale od úterý se krasotoč rozjel nanovo.

Úterní tradiční Speleosedánek se nesl ve velmi přátelské atmosféře a nabudil nás mnoho nápady a myšlenkami.Proto jsme hned ve středu v podvečerních hodinách odjeli s Dejvem, Toničkou a Raďasem do Josefovského ´dolí, abychom si zajeskyňařili i skutečně.Na základně jsme se sešli s Jirkou Svozilem a Bohoušem, kteří byli na odchod do jeskyně nabuzeni také.Bylo nás dost na to, abychom se rozdělili a obsadili alespoň dvě pracoviště.Já, Jirka a Raďas jsme vyrazili do Hlinitých síní.Kalné vody v potoce teklo víc než dost, takže jsme se vrhli na hlinitý svah u chodby Pod plachtou.kubíky sedimentů nám mizely před očima, takže jsme si v závěru akce dali i hodinku práce v chodbě ke Staňovu dómu.Dejv s Toničkou a Bohoušem obsadili Starou štolu.Odvedli kus poctivé práce, až se z nich kouřilo.Kouřilo se určitě i z vrtačky, protože množství bloků, které se jim pomocí pyropatronek podařilo rozrušit, bylo obrovské.

Ve čtvrtek jsme střední část Moravského krasu navštívili opět.Tentokrát však bylo méně, Raďase jsem nechal doma, přece jen návraty ve všední dny v časných ranních hodinách mu neprospívají následující den ve škole a doma zůstala i Tonička.Po přibrání Předsedy jsme vyrazili do Velké síně.Akce byla taková odpočínkovější, pouze jsme poshazovali z předešlého dne rozrušené bloky a nezvykle brzy se vrátili do svých domovů.Pracovalo se však i v jeskyni Barové.Akce to nebyla o prolongaci dalších prostor, ale taktéž velice důležitá pro celkové poznání toho, co se v minulosti v podzemí odehrávalo.Při letním sesuvu ve Druhé propasti se obnažil profil plný kostí a Vlasta Káňa, jakožto odborník již několik měsíců pracuje ve spolupráci s Moravským zemským muzeem na zpracování této situace.Trpělivě navštěvuje tato místa, odebírá vzorky a zpracovává dokumentaci.Tato čtvrteční akce byla dalši z mnoha, které již pro paleontologii vykonal.

V pátek jsme už do krasu odjeli celá rodina.Zabydleli jsme se před nadcházejícím víkendem a začali se přesouvat na jednotlivá pracoviště.Raďas s Pavlem Konečným vyrazili do Hlinitých, kde pokračovali v rozplavování chodbičky ke Staňovu dómu.Do Staré štoly jsem se vydal s Jirkem Kuklou, Dejvem a Toničkou.Opět jsme udělali kus práce v odklízení toho nekonečného přísunu materiálu, ktarý se nám z čelby hrne.Vytahali jsme všechny poshazované balvany do Velké síně a opět si dolů něco pustili.Na základnu jsme se vrátili těsně před půlnocí.V tuto dobu se do jeskyně vydali Štěpán s Kolbim.Vydali se do jeskyně Barové, kde pokračovali v rozšiřování přístupu do Jezerního dómu, který na závěr akce začali znovu napouštět.

Sobotní den jsem byl nucen strávit pracovní činností, holt i živit se jeskyňář musí :-).Po návratu na základnu v podvečerních hodinách jsem se hned nasoukal do overalu a vyrazili jsme s Jirkem Kuklou na naše nejoblíbenější pracoviště.Vytahali jsme něco balvanů z průchodu mezi Horním dómkem a čelbou, něco jsme vyšplíchali pomocí proudnice, až se nám po delší době průchod k čelbě opět uvolnil.S velkou opatrností, za odříkávání si jeskyňářského otčenáše "gravitace není, není a není" jsem se prosoukal vzhůru do dalších prostor.Poznání nebylo moc příjemné, ale trochu optimismu se tam najít dalo.V místech, kde před čtrnácti dny visel kubíkový kalcit se nacházel nový z jeho menších bratříčků, taktéž labilně visící za špičku.Nad ním se však drželo jen pět větších balvanů a dále už jen jíly a drobný štěrk.Obdobná situace byla i v místech zůžení, kde se předtím nacházely velké bloky, které už svoje nové místo mají o několik metrů níže.S velkou opatrností jsem upravil hadice a jiné hydrohejblátka a slezli jsme zpět do Velké síně.Zapli jsme čerpadlo, aby příroda mohla pracovat za nás a vrátili jsme se do společnosti na základnu.Po dvou hodinkách samopráce jsme se na naše nejoblíbenější pracoviště vrátili znovu.Do štoly mě tentokrát následovalo dost lidí, Jirka Kukla, Raďas, Pavel Konečný a děvčata Danča, Zuzka a Šárka.Svou přítomností nás poctil i Předseda, takže jsme hned vyskákali do Horního dómku ke kontrole stavu.Proudnice stihla vykonat dost práce, takže jsme opět spustili čerpadlo a jali se transportovat drobný materiál dolů, do první mezizakládky.Zbytek přítomných této pracovní akce mezitím transportoval větší loky ven z přístupové chodbičky.Asi po hodině práce jsme tuto ukončili.Slezli jsme komínkem dolů, nechali si uvolnit cestu a přidali se ke zbytku.Chvíli jsme ještě zapracovali na vyklizení tohoto nového materiálu do potoka, který ho díky svému průtoku dokáže transportovat dále a dále až někam k Černému moři, a poté se vydali zpět na základnu se věnovat tomu příjemnějšímu a suššímu oboru jeskyňaření.Štěpán s Kolbim sobotní den věnovali výpomoci přátelské skupině Myotis, kteří měli pracovní akci na přípravu tepla na blížící se zimu.Štěpán navíc ještě večer stihnul zkontrolovat stav v Jezerňáku, Koli se odjel kulturně vzdělávat na ochutnávku slaměného vína.Nezahálel však ani Vlasta, který si přivezl Adama a společně se slanili do První propasti v Barovce, aby zkontrolovali stav kostní výplně a zakreslili profil.

Neděli jsme jeskyni věnovali také.Vyrazili jsme sice až v pozdně odpoledních hodinách a v podstatně slabší sestavě, ale drobounký krůček vstříc poznání jsme udělali.Ke mě s Raďasem se přidal Dejv s Toničkou, kteří se vraceli z Vilémovic.Jako pracoviště jsme zvolili, jak jinak Starou štolu.Dejv s Raďasem se v Horním dómku věnovali rozstřelování oněch pěti bloků, které nám překážely v plánech a shození jejich fragmentů dolů.Já s Toničkou jsme mezitím vyplavovali co nejvíce drobné sutě z přístupové chodbičky a připravovali je ne dlouhou cestu, která je čeká.Ve večerních hodinách jsme se po zakonzervování jeskyně i základny rozjeli domů, k odpočínku před úterním Speleosedánkem.

autor: lblazek