by
Uplynulých čtrnáct dní uběhlo v Josefovském údolí jak voda, která se valí Křtinským i Jedovnickým potokem.Tato voda svůj čas tráví poklidným tečením si místy známými i neznámými.My jsme svůj volný čas strávili hledáním a poznáváním toho neznámého, v čemž má nad námi příroda navrch, i pracemi s tím souvisejícími
.Další z cest za poznáním jsem započal tradičně v půli týdne.Dnem vyvoleným tentokráte byla středa.Byl to den, kdy v jeskyni probíhala další etapa výcviku našich městských ochránců, přičemž Předseda domluvil s ADAVAKem i možnost plavení.Do Krasu jsem se dostal až ve večerních hodinách, takže průvodcování i koordinace jejich pomoci se protentokrát ujal Radar.Hošani opět udělali kus práce při transportu kamenů z přístupové chodby ve Staré štole, i jejich transportu k prvnímu mostku v hlavní chodbě Nové Býčí skály.Za odměnu se jim dostalo exkurze do Májových jeskyní, tentokráte přes Sedmou propast a návdavkem možnost si prolézt pod Břitem.Po jejich návratu jsme do jeskyně vyrazili já, Předseda Kuča, který dovezl isvého souseda, hasiče Františka.Věnovali jsme se první mezizakládce v Horním dómku, kde nám proudnice umístěná týden před tím nadělila habaděj práce.Vyprošťovali a shazovali jsme další a další kameny, které se nám z čelby navalily.Po několika hodinách tohoto rochnění se jsme se vrátili na základnu k ulehnutí a odpočínku před následujícím pracovním ránem.
V páteční odpoledne jsme se na základně sešli opět.Tentokrát s vědomím, že následující víkend o jeskyních moc nebude.Hlavním programem pro následující víkendové dny totiž byla příprava topiva před blížící se zimou.Vyrazil jsem s Kolbim ještě před soumrakem k oblídce terénu a nalezení vhodných popadaných soušek.Poté jsme vyrazili na spanilou jízdu Krasem.Nejprve jsem si v Babicích vyzvedl svůj nový overal (jak úžasné, když je člověk zahalen a nepřevládají otvory :-).).Následně jsme zajistili potravu pro motorové pily, které měly být našimi souputníky pro další dny.Po návratu na základnu jsme zjistili, že se nás už sešlo dostatečné množství.Vyrazili jsme proto za svitu čelovek hned do lesa.Nachystali jsme něco materiálu a začali ho transportovat před základnu.V pozdních nočních hodinách jsme tuto práci přerušili a vydali se odpočívat, abychom ráno byli co nejdříve fit.
V sobotu začal pracovní den nezvykle brzo.Už po deváté ranní hodině před chatou bzučel pilky jak včelí roj, další lidičkové dřevo štípali a ukládali do dřevníku.Úplné mraveniště.Malá zoologická zahrada před základnou.My hovádka se chovali jak pilné včelky :-).Po desáté hodině se začali sjíždět plánovaní pomocníci v podobě cvičenců Kung-fu.Tito se okamžitě chopili práce a velice významně nám pomohli s touto sice nepopulární, ale potřebnou prací.Díky tomu, že už poi poledni byl dřevník i přilehlé prostory plné paliva, mohli jsme si dovolit to, co jsme tento víkend nečekali.A to i práci v jeskyni.Díky tomu, že tento víkend byl přítomen i Jirka Kukla, můj věrný souputník při různých legráckách, vzali jsme si společně cvičence na paškál.Tito nám nejprve pomohli na pracovišti, jak jinak než ve Staré štole.Cvičenci odvedli obrovský kus práce.Vytahali všechny volné kameny z přístupové chodby, tyto odozili k prvnímu mostku a dokonce vybrali zástupce, který se mnou v první mezizakládce v Horním dómku shazoval materiál dolů.Pak už jsmew vyrazili na opravdu zaslouženou exkurzi.Sice bylo původně plánováno ÚPBK, ale nízký stav vody nám nedal.Měnili jsme program jak ponožky,Nejprve Gotická chodba, pak Rotunda, nakonec jsme točili u Hastrmana.I když jsme při zpáteční cestě zkoušeli různé legrácky, naši hosté byli neudolatelní.
Pokračovali jsme tudíž v zaběhlé trase.Buzgaňg, Hlinitý.Na křižovatce cest do Májovek dostali možnost demokratického výběru.Přesvědčil jsem je o špatnosti jejich volby a přes Sedmou propast a Trhač overalů jsme navštívili jeskyni Májovou.Cesta ven už byla standartně Kaňony.Po chvíli odpočínku jsme vyrazili zpět do jeskyně.Nejprve jsme spláchli něco drobotiny z přístupové chodby k uvolnění místa a po zbytek večera se věnovali rozebírání z čelby napadaných kamenů.Proudnice tentokrát udělala opravdu hromadu práce.
Nedělní den se nesl opět ve znamení příprav na krutou zimu.Máme podzim, švestky dozrávají a do škopku samy bohužel nenaskáčou.V odpoledních hodinách následoval ještě jeden návrat na Býčinu.Měl jsem tam domluvenu návštěvu ze severu.Po příchodu k Hříbku mě tam kromě Franciho očekával i Alda Havel, takže jsme do jeskyně vyrazili předpisově tři.Akce to byla víceméně symbolická, protože se nám kvůli malým technickým problémům nepodařilo odstranit dva zaseklé vápencové bloky, což bylo cílem této akce.Ve večerních hodinách už následoval jen odjezd do moravské metropole a zasloužený odpočínek.
Další z řady akcí proběhla ve středu.Skupiny policistů, už třetí v pořadí se opět ujal Radar.Já s Jirkem Svozilem jsme na pracoviště vyrazili ve večerních hodinách.Nejprve jsme spláchli nějaký drobný štěrk z přístupové chodby a šli se věnovat horní mezizakládce.Díky možnosti použít tekoucí vody se nám velice rychle podařilo uvolnit dva velké bloky, které úspěšně vzdorovaly v neděli.Pak už jsme jen rozebírali, rozebírali a rozebírali.Po naplnění Horního dómku až po strop jsme akci pro tento den ukončili.
pokračování prací bylo až v páteční večer.Do jeskyně jsme vyrazili v sestavě já, Raďas a Jirka s Boženkou.Jako pomocník se k nám na chvíli přidal jeden hošan, který si přál poznat kouzlo pravého jeskyňaření.Později nás podpořila ještě Zuzka, ostatní slíbyvší nás protentokrát zklamali.Nejprve jsme si opět uvolnili něco místa splavením štěrku a jali se kameny transportovat shora dolů a zespodu ven.Větší bloky jsme rozrušili patronkama, menší poshazovali přímo a dorozebrali svalené balvany z čelby. Koinečně se nám tím podařilo po asi čtrnácti dnech nakouknout k vlastní čelbě.Pohled to však nebyl vůbec povzbuzující.Proudnice vykonala práce opravdu požehnaně.Když odečtu těch několik kubíků písků a štěrku, které odešly v rámci hydrotěžby, další kubíky velkých balvanů jsme odtransportovali, avšak stále nám mnoho materiálu zbývá.Jeden krásný, asi kubíkový kalcit nám labilně vysí pět metrů nad průlezem, nad ním je asi dva metry vysoká vrstva drobného štěrku s písky a jíly a celou tuhle scenérii uzavírá špunt z balvanů neznámé mocnosti.Tento materiál se nachází v místech, které už známe a uzavírají nám cestu dále k vlastní čelbě.Čeká nás tudíž dost práce, abychom toto rozebrali a nakoukli do míst, které ještě neznáme, neboť byly zaplněny tímto materiálem.Velice silný průvan je nám však velice povzbuzující a motivující.
Sootní den byl díky nastalé situaci hlavně odpočínkový, relaxační, dokumentační a exkurzní.Jelikož jsme doposud neměli žádnou fotodokumentaci z pracoviště, vyrazila v předpoledních hodinách do jeskyně dvojice fotografů Dr. Skála a Krtek.Zavedl jsem je na pracoviště, seznámil se situací a aktuálním stavem a nechal je napospas osudu a gravitaci :-).Sám jsem se vydal na denní světlo k přípravě oběda.Výsledek jejich snažení je možno shlédnout na bidab.rajce.idnes.cz/Byci_skala_stara_stola/ .Po této bohulibé činnosti jsem opět vyrazil do jeskyně, tentokrát v roli průvodce.Navštívili nás pracovníci České televize, kteří před nedávnem v jeskyni natáčeli pohádku Sněžný drak.Provedl jsem je do Velké síně,odkud mi je na denní světlo vyvedla Šárka.Já jsem pokračoval až k ÚPBK, kam jsem vzal svého kolegu z práce s jeho přítelkyní.Večerní akce byla taktéž skoro odpočínková.Chvíli jsem vyplavoval vstupní chodbičku do štoly, posléze jsem se věnoval meditaci.Ne, že by mě nakazil Poustevník, ale hledal jsem řešení.Bylo mi líto opustit toto nadějně se rozvíjející pracoviště, tak jsem hledal řešení.Seděl jsem si pod závalem a dumal a dumal.Až jsem si vytvořil nějaké teorie, abych měl s čím před Předsedu předstoupit, vrátil jsem se taky na základnu.
Nedělní den započal další fotoakcí.Vyrazili jsme s Petrem Koukalem a Martinem Wágnerem udělat pár dalších záběrů z aktuálního stavu.V některých verzích dalšího postupu totiž zvažuji využití těchto prostor jako další mezizakládky.Výsledek tohoto snažení je ke shlédnutí na . www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=galerie&id=271&celkem=12 .
Po skončení této fotoakce jsme se opět vrátili z nostalgického přemítání do reality.Kvapem se totiž blíží okamžik vypouštění Jedovnockého rybníka,tudiž pro nás obdobízlaté horečky.Vyrazili jsme s Kolbim znovu do Velké síně.Sotva jsme se vysoukali do míst, které mě po dvě poslední noci nedaly spát, už se z Velké síně začaly ozívat hlasy.Z výpravy od Srbského sifonu se vracela výprava Ostravských hasičů, jejichž provedení se statečně ujal Igor Jadvidžák..Tito lidé však hráli velice významnou úlohu v našich plánech.Seskákali jsme proto mezi ně do Velké síně.Začal velký transport.Čerpadlo, které jsme před měsícem vytáhli z Kaňonů, jsme po opravě potřebovali přemístit do Odtokového sifonu.Strážci ohně a vody nám v tom velice významně pomohli, čímž jsme se dostali do situace, kdy se dá obnovit další z velice nadějných pracovišť, v Hlinitých síních.Za tuto pomoc, která je pro nás velice významná, jsme jim udělili vyznamenání v podobě další exkurze, ve vývěrové deltě Jedovnického potoka.Věřím, že na nás budou hodně a dlouho vzpomínat :-).Pak už následoval další přesun, tentokrát polomrtvých vyplavenin do jejich domovů k odpočínku před plánovaným jeskyňářským třítýdnem.
autor: lblazek
