by 
Páteční odpoledne bylo věnováno drobným terénním úpravám okolo vchodu do Dagmary a monitoringu stavu v Jedelském propadání. Vody teče díky dlouhotrvajícím dešťům hodně, odtéká 2. ponorem. A opět se dostala i do jeskyně V Jedlích – do Střelecké úžiny se vrátila vodní hladina, do Honzovy chodby ze stropu přitéká slabý cůrek vody (1litr/min.), v odtoku za Klíčovou dírkou je sucho. Následovala příprava materiálu na zítřek, kdy se čekal hlavní nápor pracantů. Příjezd nahlásili exkurzanti (převážně členové a příznivci horolezeckého kroužku Rocky Monkeys) a podle domluvy se kromě exkurze zúčastní i pracovní činnosti.
V sobotu ráno nás postrašil slabý deštík, před osmou hodinou se ale počasí umírňuje a přijíždějí první hosté. Po stručném bezpečnostním školení se převlékáme, přidělujeme kýble a vzhůru do propadání.
4 Dagmaráci a 8 hostů, to už je silná sestava, takové množství lidí se musí řádně využít. Proto jsme se pustili do vyklízení sedimentů z Honzovy chodby jeskyně V Jedlích až na povrch. Čím míň tam dole toho štěrku a kamení bude, tím míň nám toho voda může spláchnout kam nechceme a taky se udělá prostor pro další vykládku těženého materiálu. Po seznámení hostů s celou jeskyní (tedy kromě chodby za Klíčovou dírkou, kam se procpali jen 2 odvážlivci) se pouštíme do těžby. Lidský řetěz je natažen z Honzovy chodby až ven do údolí a začíná kýblování.
Práce jde dobře a s postupujícím časem štěrku v chodbě rychle ubývá. Před odchodem jsme ještě z jeskyně vynosili všechny zbytky staré výdřevy a jiné naplavené dřevo, takže je v Meandrovém dómu zase pěkně čisto. Na povrchu se vytěžený štěrk a kameny tváří jako malá hromádka, ale v úzkých prostorách jeskyně se udělal kus volného místa. Takových vyklízecích akcí musíme zorganizovat víc. Počasí nám stále přeje, vracíme se na Boudu dát si svačinu a přichází odměna za vykonanou práci – exkurze do Dagmary.
Po výlezu z Dagmary se převlékáme do čistého, na řadu přichází rozloučení a odjezd většiny účastníků a pak se jak na povel spouští pořádný liják. Cesta kolem základny se brzy mění v malé řečiště kalné vody. Za hodinu je po všem. Vody spadlo během té hodiny skutečně dost, tak jsem se šel podívat do propadání U Domínky. Periodický potůček jsem tu už pár let neviděl, ale tentokrát, díky nasycení půdy vodou po předešlých deštích a dnešnímu prudkému lijáku, tekl. Voda neteče až ke vstupu pod skalní stěnou, ale ztrácí se asi 5 m před šachtou pod mechem a odtéká sutí.
Příště už tu nejspíš nebudeme v takovém počtu a na řadu přijde opět Mlhův závrt. A pomalu se nám blíží i Dagmarácký pracovní týden, tak si včas nahlaste na první týden v červenci dovolenou, čeká nás spousta bádání.
autor: Maty
