Vrbická jeskyně zmapována

V sobotu 8.5.2010 proběhla mapovací akce ve Vrbici na Břeclavsku. Cílem bylo provést zmapování všech volně dostupných částí podzemního systému a vyhotovit dostačující plán pro následný statický posudek. Akce se zúčastnil P. Kos (ČSS ZO 6-12) a L. Kapitán (obec Milovice), spolupracovali oba majitelé dotčených sklepů. Bylo zaměřeno celkem 38 bodů (dočasná stabilizace) v podzemí a několik bodů na povrchu. Pořízena byla fotografická dokumentace, včetně pracovních snímků. Celá akce trvala 4 hodiny a můžeme ji považovat za úspěšnou.

Podzemní systém, pracovně označený jako „Vrbická jeskyně“ tvoří dvě na sobě nezávislé vchodové části, kterými jsou současně užívané vinné sklepy. Oba sklepní systémy jsou zasazeny do geologického podloží, budovaného horninami flyše (pískovce), mají však rozdílnou stavbu. První, situovaný pod domem č.p. 172, je přístupný kamenem obezděnou šíjí se schodištěm, která ústí do překvapivě mohutného tunelovitého prostoru, kompletně vytesaného v kompaktních šedobílých pískovcích. Z podlahy sklepa pak vede skrytý průlez do vlastní Vrbické jeskyně, která leží asi o 1 m níže.

Druhý sklep se nachází cca 5-7 m sv. od domu č.p. 172 a do jeskynního systému ústí z podlahy na konci druhé sklepní místnosti, která má podobu síně vytesané v tvrdém pískovcims valeným stropem, uprostřed něhož je patrný vzhůru vybíhající větrací kanál kulatého průřezu. Tato část sklepa se nápadně podobá architektuře pozdně středověkých lochů, avšak na povrchu nejsou patrny žádné pozůstatky usedlosti, na kterou by mohlo podzemí navazovat.

Mezi oběma vinnými sklepy se rozkládá systém rozměrnějších podzemních prostor jejichž původ je nejistý. Může se jednat o umělou nebo přírodní jeskyni, jejíž původní vzhled byl značně pozměněn mladším řícením stropů a stěn. Tu a tam se zachovaly pozůstatky po tesání stěn špičákem, jinde jsou zase lokálně očazená místa – pravděpodobně plameny kahanů. Jsou zde celkem tři rozměrnější síně a nízká chodba směřující k prostornému sklepu pod domem č.p. 172. Druhý sklípek je z jeskyně přístupný těsným přitesaným průlezem, který byl původně zazděn a podobal se ležaté puklině, kterou se dalo do podzemí proplazit.

Bylo zaměřeno celkem 171,6 m polygonu, z toho 28,8 m na povrchu a 142,8 v podzemí (včetně sklepů); hloubka jeskyně činí 10,2 m.

Pokusili jsme se také o prolongaci koncového závalu v hloubce cca 10 m od povrchu, kde byl patrný náznak tesané chodbičky umělého původu. L. Kapitán vytěžil téměř kubík kamení a přesto se mu nepodařilo prolézt do nových volných prostor. Je velmi pravděpodobné, že se zde nachází zavalená vertikální chodba, nebo oválná šachta. Není nezajímavé, že právě nad tímto místem stojí na povrchu bývalá stodola, dnes součást domu č.p.172 a poblíž další osamocený domek (parc.č. 3/5), který svou dispozicí odpovídá jako jediný půdorysnému rozvržení celého systému podzemních prostor. Nejsevernější, a zároveň nejvyšší část chodeb, zasahuje patrně také pod dům č.p. 150, což by se mělo potvrdit během další akce, při níž se pokusíme polygonálně připojit k mapě podzemí také tuto budovu.

Během sestavování mapy (měřítko 1:100) bylo zjištěno, že mohutný sklep, přístupný ze stavení č.p. 172, musel kdysi časově souviset s celým podzemním komplexem. Lze to vysledovat v pravidelném půdorysném rozvržení tří hlavních tunelovitých částí systému, které v příčném směru propojuje jediná chodba, která je přístupná z obou dnešních sklepů. Menší sklep byl zbudován patrně později, přičemž svou druhou komorou narušil již existující podzemní systém. Podle datování kvelbovaných vinných sklepů ve Vrbici by mělo jeho založení odpovídat nejdříve počátku 17. stol.