by 
Jarynovi a Matoušovi se podařilo dorazit do krasu v pátek už v jednu hodinu odpoledne. Pro dvě osoby se jako ideální jevilo pracoviště v Mlhově závrtu. Sbalili jsme kopací nástroje a šli do Jedlí. Jedelský potůček tekl hodně slabě a ztrácel se v 1. ponoru. Na dně 2. ponoru bylo vidět, že sem voda od poslední akce před 14 dny tekla. V důsledku bouřky (jednalo se patrně o tutéž průtrž mračen, která minulou sobotu uvěznila Tarťáky v Lopači) nepobral 1. ponor všechnu vodu, ta se přelila přes naši hrázku a odtekla korytem do 2. ponoru, kde opět zůstal patrný průsak pod levou stěnu.
Po shlédnutí povrchové situace jsme se pustili do prohlubování sondy v Mlhově závrtu. V hloubce přibližně jednoho metru se objevily první menší kameny, převážně vápenec, výjimečně břidlice.V této vrstvě jsme také našli několik uhlíků. Hlouběji se už objevily jíly, které šlo lopatou poměrně snadno loupat. I přes nesnesitelné vedro a hejna otravných komárů se nám podařilo postoupit o půl metru. Navečer dorazili na Boudu Hotárci.
V sobotu ráno postupně přijeli René, Eternit, Regina s děckama, Staňa, Pavlína, Bramborák a vypomoct přišel i Aleš. Kvůli dešti jsme museli změnit plán, na povrchu se nedalo dělat. Zapadli jsme tedy do jeskyně V Jedlích a pustili se do bádání. V místě vyústění Honzovy chodby do Meandrového dómu jsme zbudovali jednoduchou výdřevu, aby bylo kam sypat těžený materiál. Pak jsme udělali řetěz a začalo se těžit. Cílem akce bylo vyčistit nánosový sifon v Honzově chodbě a zpřístupnit mnoho let nepřístupné zadní partie Honzovy chodby. Těžené sedimenty (štěrk a písek) byly hezky propláchnuté vodou. Eternit se mezitím věnoval opravě výdřevy v průlezu, kterým jsme tyto části jeskyně (Meandrový dóm, Honzova chodba, Labyrint) přesně před rokem zpřístupnili. Průlez rozšířil a podepřel starou výdřevu. Návštěva Meandrového dómu je teď pohodlnější, ale hlavně bezpečnější.
Po poledni přišla z povrchu zpráva, že přestalo pršet, takže následoval přesun do Mlhova závrtu. Stále v jílech jsme těžili do současné hloubky 160 cm. Poté musel Eternit se Staňou na slíbenou exkurzi do Dagmary, Bramborák odjel. Matouš s Jarynem toho bádání stále neměli dost, vrátili se do Honzovy chodby a vytahali ještě pár kýblů. Nakonec se podařilo překonat nejnižší místo sifonu a už je vidět do dalšího pokračování Honzovy chodby, zatím jen s 10-15 cm volného místa pod stropem. Dostatečně znaveni jsme tak ukončili dnešní bádání a šli se konečně najíst na základnu. Tam už měl Termit opravený rozvaděč a na Boudě se dalo zase svítit. Večer se k nám přidal hadí mág Langy a šli jsme do lomu na Vzpomínku.
autor: Maty
