by Letos v druhé polovině srpna jsme se účastnili společně s pár členy skupiny Dagmar Jaskyniarského týždňa, který se letos konal na Malé Fatře ve Varíně. Něktří členi (Semišák, Dušan), si z toho udělali rovnou celotýdenní záležitost a byli tam od pondělí do pondělí. Ostatní (já a Aleš) + Dagmaráci jsme dojeli na oficiální začátek 19.-23.8.2015.
Po úspěšné registraci jsme si já, Semišák, Dušan, domluvili na první exkurzní den jeskyni Ludmilu v lomě Kralovany a Aleš poněvadž už v Ludmile byl, zvolil starou Strateneckou.
Nikdo jsme neměli auto, ale naštěstí nikdy nebyl problém se k jeskyním dostat. Tentokrát nás vzal Kamarád Bylinka.Hned po příjezdu k lomu nás překvapila dokonale čistá a navzdory k celkem chladnému dopolednímu počasí i teplá voda. Vůbec nikdo neváháme, jdeme do naha a skáčem do vody.
Po nějaké době se objevuje náš průvodce Eda Pivovarči a po příjemném uvítání na jejich základně vyrážíme k jeskyni.
Ludmila byla určitě výzdobou nejhezčí z celého prodlouženého víkendu. Jeskyně byla vyloženě horizontálního směru s chodbou menších rozměrů na podřep až na plazení a stěny téměř všude kompletně zahalené sintrovými náteky a krápníky. Prostě paráda.
Po exkurzi následovala další koupačka v lomu a po řádném dopití všech načnutých lahví s alkoholem jsme se rozloučili s Edou a spěchali na večerní zábavu k ohni do autokempu ve Varíně.
Zábava byla více než převeliká a ti znás, co to nepřehnali s alkoholem a byli schopní exkurze na následující den, tak v 9 ráno byli připraveni.
Silná trojka já, Semišák a Dušan volíme Strateneckou propast. Tentokrát nás poberou autama přímo průvodci už z kempu a dojedem až skoro pod vrchol Stratence. Na první pohled je Stratenecká propast opravdu působivá mohutná deprese. Až když člověk příjde blíž, tak zjistí, že samotná propast je asi 12 metrů hluboká a následuje zával. Tímto závalem se místní jeskyňáři snaží postupně prostupovat a poněvaž exkurze je velmi krátká, nabízíme se, že jim tu trochu pomůžem a uděláme si exkurzně-pracovní akci. Vytahali jsme pár kyblíků z takové obtížně přístupné prostůrky, kterou jsme v zápětí pojmenovali sonda U Naháče. Proč zrovna takhle to je tajemství, které nemůžu dál rozebírat.
Po pracovní exkurzi se vracíme opět do autokempu ve Varíně a volíme si každý svůj program. Nejžádanější program bylo asi posezení v kiosku. Večer probíhalo utkání ve fotbale Slovensko – Česko, kerého jsme se všichni členi Myotisu i Dagmar aktivně účastnili. Skončilo to remízou, takže odveta se odkládá na další den. Teď už následuje jen další převeliká zábava.
Na poslední den jsme se všichni napsali na exkurzi jeskyně Kryštálová, která je sice maličká, ale svou výzdobou vyvřelých krystalů na stěnách je naprosto jedinečná a je to unikát, který nikde jinde není a je zkrátka potřeba to vidět.
Po exkurzi následovala prohlídka obce Terchová poznávacím vláčkem s průvodkyní. Vláček nás vyhodil přímo u pizzerie, ve které pro nás průvodci měli připravenou velkolepou hostinu, doslova žranicu.
Zpět do kempu jedem tentokrát autobusem, protože jsme se všichni nevlezli do aut. Během žranice totiž polovina lidí odjela.
Poslední večer ve Varíně začínal opět v kiosku odkud pádíme rovnou na tu slibovanou odvetu ve fotbale. Tentokrát jsme byli posilnění natolik, že pro čechy to skončilo fiaskem 6:0 a slováci museli uznat, že to byl nevyrovnaný souboj a skončilo to opět remízou.
Po fotbale následoval už závěrečný oheň s poděkováním, losováním tomboly a samozřejmě už známou onou převelikou zábavou.
V nedělu jsem musel s Alešem nějak rozumě vstávat abychom stihli vlak v 11 hodin z Varína. Semišák s Dušanem odjížděli až v pondělí a Dagmaráci jeli autem.
I přes značnou kocovinu jsme to zvládli a dostali se domů podle plánu.
Myslím, že akci si každý užil. Setkali se tu staří známí kamarádi z různých koutů na jednom místě a vznikly nové známosti a kontakty.
Kdo tu neznal zdejší jeskyně, tak poznal zase kousek nového podzemního světa, takže tvrdím, že akce splnila plány a očekávání a můžeme se těšit za rok zase na další v jiné lokalitě.
autor: Trťa
